Vápenatka mnohohlavá

Vápenatka se živí bakteriemi, houbami, ale také drobnými kusy organického materiálu. Je to tedy heterotrofní organismus, který má významnou roli i v rozkladu látek v lesích.[1] Najdeme ji proto v temných vlhkých částech lesů mírného pásu, ale může se přesunout do slunnějších míst, pokud tvoří plodnici.[1]

Vegetativní fázi životního cyklu představuje plazmódium, velké obvykle diploidní syncytium (tedy mnohojaderná buňka). Toto plazmódium může dorůstat např. za laboratorních podmínek až několika centimetrů[2], jindy se udává až několik metrů – zaznamenáni byli jedinci s plochou 5,54 m².[3] Z tohoto stádia vedou dvě cesty: pokud je sucho, tvoří sklerocia (odolné útvary), pokud je vlhko, začne sporulovat. Při tom se během 12 hodin vytvoří malé plodničky na tenké stopce a uvnitř plodniček probíhá meiotické dělení a vznik haploidních spor. Po prasknutí plodniček se uvolní spory do okolí a vyrostou z nich haploidní améby. Tyto améby střídají mnoho životních stádií a mohou za nehostinných podmínek opět tvořit cysty. Někdy dokonce mohou proběhnout i stádia s bičíky. Někdy se améby spojí a vznikne diploidní buňka, jež může dozrát v několik typů plazmódií.[2]