Pernarec
Pernarec (německy Pernharz) je obec v okrese Plzeň-sever. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Města Touškova a žije v ní 719[1] obyvatel.
| Pernarec | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0325 559334 |
| Pověřená obec | Město Touškov |
| Obec s rozšířenou působností | Nýřany |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-sever (CZ0325) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′26″ s. š., 13°6′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 719 (2022)[1] |
| Rozloha | 22,93 km² |
| Nadmořská výška | 474 m n. m. |
| PSČ | 330 36 |
| Počet domů | 221 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pernarec 62 [email protected] |
| Starosta | Mgr. Jan Balín |
| Oficiální web: www | |
  Pernarec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559334 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219, kdy se nacházela v majetku tepelského kláštera. Roku 1788 zde bylo 21 popisných čísel. Na počátku dvacátých let dvacátého století zde žilo v 69 domech 413 obyvatel. K 3. červenci 2006 zde žilo 756 obyvatel.
Přírodní poměry
Dominantou kraje je bývalá sopka Vinice (588,9 metrů), která se tyčí nad vsí Skupeč, vzdušnou čarou přibližně tři kilometry daleko. Asi 17 km západně se nachází Konstantinovy Lázně.
Pamětihodnosti
Dominantou obce je kostel svatého Mikuláše zmiňovaný již roku 1360. V letech 1820–1822 byla upravena a rozšířena loď a nad západním průčelím vztyčena věž. Poslední výraznější úpravy byly provedeny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v roce 1931. Z období kolem roku 1770 pochází štuková výzdoba realizovaná I. F. Platzerem. Jižně pod kostelem leží někdejší fara, k níž přiléhá poničený hospodářský dvůr.
Asi 2,5 kilometru jihozápadně od vesnice se na ostrožně nad Úterským potokem nachází pernarecké hradiště osídlené během eneolitu lidem chamské kultury.[3]
Osobnosti
- Chrysostomus Laurentius Pfrogner (1751–1812)[4] rektor pražské univerzity (1802), opat kláštera Teplá (1801–1812), přítel Goethův. Významně se podílel na rozvoji Mariánských Lázní.[5]
- Jiří Mošna (1928–2010), farář a osobní arciděkan.
Další fotografie
Kostel svatého Mikuláše
Pošta
Pekárna
Obecní úřad
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- BAŠTOVÁ, Dara. Pernarec. Výzkumy v Čechách. 1984–1985. 1987, s. 145. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-02].
- Pfrogner, Chrysostomus Laurentius, 1751-1812 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
- Hamelika - Domnělé oficiální pojmenování Mariánských Lázní 1 - HAMELIKA - Vše o historii Mariánských Lázní. www.hamelika.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pernarec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pernarec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pernarec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
