Besednice (rod)

Besednice[1] (Pergularia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to ovíjivé bylinykeře se srdčitými vstřícnými listy a žlutavými nebo zelenavými květy. Rod zahrnuje pouze 2 druhy a je rozšířen v Africe, Arábii a Asii. Druh Pergularia daemia je využíván v indické medicíně.

Detail květu Pergularia daemia
Besednice
Besednice Pergularia daemia
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďtoješťovité (Apocynaceae)
Rodbesednice (Pergularia)
L., 1767
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Besednice jsou ovíjivé bylinykeře ronící při poranění mléčně bílý latex. Listy jsou jednoduché, vstřícné, tenké nebo tuhé a lehce dužnaté, vejčité až téměř okrouhlé, na bázi silně srdčité, na obou stranách chlupaté. Květenství zprvu připomínají okolík, v průběhu kvetení se prodlužují v hrozen. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, pětičetné. Kališní laloky jsou vejčitě kopinaté, špičaté. Koruna je žlutavá nebo nazelenalá, má krátkou trubku srostlou s gynostegiem a rozestálé korunní laloky. Pakorunka je složena ze 2 kruhů laloků. Vnější představuje pětilaločnatý kruh na bázi sloupku tyčinek, vnitřní je složen z 5 dužnatých laloků, z nichž každý je opatřen 2 ostruhami. Jedna ostruha směřuje vně a dolů, druhá k vrcholu gynostegia. Prašníky tyčinek mají blanité konektivy. Plodem je souplodí 3 měchýřků. Měchýřky jsou vřetenovité až úzce vejcovité, lehce prohnuté a zakončené dlouhým zobanem, na povrchu ježaté, řidčeji téměř hladké. Semena jsou vejčitá, zploštělá, na obou stranách chlupatá.[2][3]

Rozšíření

Rod besednice zahrnuje 2 druhy. Je rozšířen v sušších oblastech tropické a subtropické Afriky, v Arábii a jižní Asii na východ po Indii, Srí Lanku, Bangladéš a Myanmar.[2][3][4]

Taxonomie

Rod Pergularia je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Asclepiadoideae a tribu Asclepiadeae. Rod má složitou taxonomickou historii a bylo do něj řazeno množství druhů, které jsou v současném systému řazeny do rodů Marsdenia, Telosma, Lygisma, Tylophora, Raphistemma, Fockea, Vallaris, Metaplexis, Cryptolepis a dokonce Strophanthus. V taxonomické revizi z roku 2006 je počet druhů rodu Pergularia redukován na 2: P. daemia a P. tomentosa.[2]

Význam

Druh Pergularia daemia je využíván v indické medicíně.[5] Pergularia pallida, druh významný z farmakologického hlediska, je v současné taxonomii řazen do rodu Telosma jako Telosma pallida.[6][2]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. GOYDER, D.J. A Revision of the Genus Pergularia L. (Apocynaceae: Asclepiadoideae). Kew Bulletin. 2006, čís. 61(2), s. 245–256.
  3. ALI, S.I. Flora of Pakistan: Pergularia [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  5. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
  6. DAHANUKAR, S.A.; KULKARNI, R.A.; REGE, N.N. Pharmacology of medicinal plants and natural products. Indian Journal of Pharmacology. 2000, čís. 32, s. 81–118.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.