Perfluorované sloučeniny

Perfluorované sloučeniny jsou chemické látky, které patří do skupiny fluorovaných uhlovodíků, ale které obsahují vazby atomů fluoru pouze s atomy uhlíku (nikoli vodíku) a dále vazby mezi uhlíkovými atomy.

Nejznámější perfluorovanou látkou polytetrafluorethylen (PTFE), tedy polymer odvozený od fluorovaného ethylenu.

Perfluorované sloučeniny mají vlastnosti vyplývající z přítomnosti fluorovaných uhlovodíků (obsahují pouze vazby C-F a C-C) a funkční skupiny. Běžné funkční skupiny v těchto sloučeninách jsou OH, CO2H, chlor, O a SO3H.

Některé z těchto sloučenin, známé jako perfluoroalkany, mohou zůstat v atmosféře po dlouhou dobu. Díky své chemické stabilitě se bioakumulují. Vzhledem k jejich potenciálnímu příspěvku ke globálnímu oteplování byly regulovány v rámci Kjótského protokolu. Některé fluorosurfaktanty se při testech na zvířatech ukázaly jako toxické, přestože jejich široké průmyslové využití pokračuje.

Tyto chemikálie jsou hydrofobní a lipofobní, a proto s perfluorovanými látkami se můžeme setkat pod názvy teflon nebo Gore-Tex například v kuchyňském nádobí, v nepromokavých botách a sportovních oděvech. Aplikují se jako aditiva hasicích pěn a hydraulických tekutin.[1]

Vliv na životní prostředí a regulace

Vzhledem k nebezpečným vlastnostem některých látek z této skupiny pro životní prostředí bylo např. Evropské unie omezeno použití PFOS směrnicí 2006/122/ES.[2] PFOS byl také zařazen na seznam Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách.[3]

Příklady

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.