Perepelovití

Perepelovití (Turnicidae) je malá čeleď ptáků, připomínajících na první pohled křepelky, s nimiž však nejsou vůbec příbuzní. Žijí v teplých travnatých oblastech Asie, Afriky, Evropy a Austrálie. Celkem je rozlišováno 16 druhů ve dvou rodech, přičemž většina patří do rodu Turnix a jen jediný do rodu Ortyxelos.

Perepelovití
Perepel queenslandský (Turnix melanogaster)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďperepelovití (Turnicidae)
Gray, 1840
Rozšíření perepelů
Rozšíření perepelů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perepelové jsou malí, nenápadní ptáci, kteří dávají přednost běhu před letem. Samice jsou pestřeji zbarvené a zahajují tok. Perepelové žijí v polyandrii, samice se pohybují mezi několika samci a zahánějí konkurenční samice ze svého teritoria. Samci i samice společně stavějí hnízdo na zemi, na vejcích sedí jen samec, který se také stará o mláďata. Ta se líhnou po 12 až 13 dnech sezení, vzletnosti dosahují během dvou týdnů od vylíhnutí.[1]

Taxonomie

Perepelové byli tradičně řazeni mezi krátkokřídlé (Gruiformes) nebo hrabavé ptáky (Galliformes). Taxonomie podle Sibleyho a Ahlquista[2] je povýšila na úroveň řádu Turniciformes a umístila je mezi nejpůvodnějí zástupce skupiny Neoaves – buď proto, že jejich urychlená molekulární evoluce překročila hranice rozlišitelné při použití DNA-DNA hybridizace nebo proto, že autoři nepoužili přiměřené porovnávání. Na základě morfologie, DNA-DNA hybridizace a dat ze sekvence DNA je třeba řadit perepely do řádu dlouhokřídlých (Charadriiformes).[3][4][5] V rámci tohoto řádu se zdají být starobylou skupinou, jak ukazuje nález fosilního perepelovitého ptáka rodu Turnipax ze spodního oligocénu a molekulární data.

Popis

Perepelové jsou malí zemní ptáci. Nejmenším druhem je perepel nejmenší (Ortyxelos meiffrenii), jediný druh rodu Ortyxelos, který dorůstá délky 10 cm a váží pouhých 20 g. Perepelové rodu Turnix jsou 12–23 cm dlouzí a váží 30–130 g. Na první pohled připomínají křepelky, od nichž se liší absencí zadního prstu a volete. Samice této čeledi mají rovněž unikátní hlasový orgán, tvořený zvětšenou průdušnicí a nafukovací částí jícnu, který používají při vydávání charakteristického volání.

Druhy

  • Rod Ortyxelos
    • O. meifrenii, perepel nejmenší
  • Rod Turnix
    • T. sylvatica, perepel malý
      • T. s. suluensis (vyhynul v pol. 20. století)
      • T. s. sylvatica (snad vyhynul koncem 20. století)
    • T. worcesteri, perepel Worcesterův
    • T. everetti, perepel Everettův
    • T. hottentotta, perepel hottentotský
    • T. tanki, perepel žlutonohý
    • T. suscitator, perepel šupinkový
    • T. nigricollis, perepel madagaskarský
    • T. ocellata, perepel žlutozobý
    • T. melanogaster, perepel queenslandský
    • T. varius, perepel rudooký
      • T. (v.) novaecaledoniae (vyhynul začátkem 20. století)
    • T. castanota, perepel kaštanový
    • T. pyrrhothorax, perepel rezavoprsý
    • T. maculosa, perepel australasijský
    • T. velox, perepel australský
    • T. olivei, perepel okrovoprsý

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buttonquail na anglické Wikipedii.

  1. Archibald, George W. (1991). Forshaw, Joseph. ed. Encyclopaedia of Animals: Birds. London: Merehurst Press. pp. 101. ISBN 1-85391-186-0.
  2. Sibley, Charles Gald & Ahlquist, Jon Edward (1990): Phylogeny and classification of birds. Yale University Press, New Haven, Conn.
  3. Paton TA, Baker AJ, Groth JG, Barrowclough GF (2003). "RAG-1 sequences resolve phylogenetic relationships within charadriiform birds". Molecular Phylogenetics and Evolution 29 (2): 268–78. doi:10.1016/S1055-7903(03)00098-8. PMID 13678682.
  4. Fain, Matthew G. & Houde, Peter (2004). PDF fulltext "Parallel radiations in the primary clades of birds". Evolution 58: 2558–73. doi:10.1554/04-235. PMID 15612298.
  5. Paton TA, Baker AJ (2006). "Sequences from 14 mitochondrial genes provide a well-supported phylogeny of the Charadriiform birds congruent with the nuclear RAG-1 tree". Molecular Phylogenetics and Evolution 39 (3): 657–67. doi:10.1016/j.ympev.2006.01.011. PMID 16531074.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.