Perec Markiš

Perec Markiš (jidiš: פּרץ מאַרקיש / Perets Markish; 7. prosince 1895, Polonne – 12. srpna 1952, věznice Lubjanka, Moskva)[1] byl ruský a sovětský básník píšící v jidiš. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších lyriků sovětské jidiš literatury. Jako člen Židovského protifašistického výboru byl popraven v rámci Noci zavražděných básníků na Stalinův rozkaz.[2]

Perec Markiš
Mojše Broderson, Perec Markiš a Alter Kacyzne ve dvacátých letech 20. století
Narození	25. listopadujul. / 7. prosince 1895greg. Polonne
Úmrtí	12. srpna 1952 (ve věku 56 let) Lubjanka
Místo pohřbení	Donský hřbitov
Povolání	básník a spisovatel
Ocenění	Leninův řád
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Děti	Olga Rapay-Markish Simon Markish David Markish
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří poema Di kupe (Hromada), vydaná v roce 1922 v Kyjevě jako odpověď na kyjevské pogromy let 1919–1920, román Dor oys, dor ayn (Generace za generací) z roku 1929 a monumentální báseň Milkhome (Válka) vydaná v roce 1948 jako odpověď na hrůzy druhé světové války. Posmrtně byly před KGB zachráněna a vydána díla Yerushe (Dědictví) v Buenos Aires roce 1959 a po Markišově posmrtné rehabilitaci v Sovětském svazu v roce 1966 román Trot fun doyres (Krok generací), který zpracovává téma hrdinství polských Židů za druhé světové války, zejména pak během povstání ve varšavském ghettu.

Do češtiny je přeložen výbor z poemy Židovské tanečnici a několik básní ze sbírky Yerushe, obojí publikováno v měsíčníku Plav.[3]