Pentti Eelis Eskola

Pentti Eelis Eskola (8. ledna 1883 Honkilahti6. prosince 1964 Helsinky) byl finský geolog a mineralog. Původně studoval chemii a zkoumal chemické změny hornin, prosazoval koncept metamorfních facií.[1]

Pentti Eskola
Narození8. ledna 1883
Honkilahti
Úmrtí6. prosince 1964 (ve věku 81 let)
Helsinky
Alma materImperiální Alexandrova univerzita
PracovištěHelsinská univerzita
Oborgeologie
OceněníPenroseova medaile (1951)
Wollastonova medaile (1958)
Leopold-von-Buch-Plaque (1962)
Vetlesen Prize (1964)
Manžel(ka)Helena Syrjälä-Eskola
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1914 obhájil dizertační práci o petrologii regionu Orijärvi. Od roku 1916 byl docentem a od roku 1924 profesorem Helsinské univerzity, v roce 1953 odešel do penze. Působil také v USA na Univerzitě Carnegieho–Mellonových.[2] V roce 1921 se stal členem Finské akademie věd, v roce 1940 Německé akademie věd Leopoldina a v roce 1951 Národní akademie věd Spojených států amerických. Byla mu udělena Penroseova medaile (1951), Wollastonova medaile (1958) a Vetlesenova cena (1964). Byl uznávaným popularizátorem vědy a Finové mu vypravili státní pohřeb.

Je po něm pojmenován eskolait, minerál obsahující oxid chromitý, který byl objeven ve finském Outokumpu.[3]

Reference

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.