Pavel Matvějevič Olchin

Narodil se 19. ledna 1830 ve vesnici Pejpija Jamburgskovo ujezda v Petrohradské gubernii. Jeho otec byl Žid Matvěj Dmitrievič Olšvang (německy Olschwang; 1806–1853), rodák z Mitau a poté co byl pokřtěn pravoslavným obřadem, přijal příjmení Olchin. Byl známým knihkupcem a vydavatelem v Petrohradě, ale zkrachoval. Jeho matka Anna Katarina, rozená Poll (1810–1853), se narodila v Narvě ve švédsko-německé rodině.

Od pěti let studoval němčinu jako svůj mateřský jazyk. V roce 1836 začal studovat na Petrišule, kde se na středním stupni pod vedením vědce a popularizátora vědy Osipa Senkovského (a později A. V. Starčevského) zabýval překlady a psaním článků pro časopis Knihovna na čtení (Библиотека для чтения). Ve stejné době na škole B. S. Jacobiho zvládl specializaci galvanoplastiky. V letech 1850–1851 studoval na Petrohradské akademii umění jako architekt, ale z rodinných důvodů výuku přerušil.

V letech 1853–1858 studoval Olchin na lékařské a chirurgické akademii, vytvořil si blízký vztah k profesorům jako byli například N. N. Zinin, V. L. Gruber nebo P. J. Němměrt. Jeho přítelem byl chemik a skladatel Alexandr Porfirjevič Borodin. Během studia si přivydělával překladem lékařské literatury. Byl členem Ruské technické společnosti.

V roce 1860 vydavatel M. O. Wolf pozval Olchina, aby působil jako redaktor v novém časopisu Vokrug světa (Okolo světa)[1] (1861–1868) a jeho příloze Příroda a geografie (1862–1867). Během těchto let žil Olchin a jeho rodina v Norimberku, kde se zabýval překlady a sestavováním článků pro časopis. Zvládl a přizpůsobil německý těsnopis ruskému jazyku podle Gabelsbergerovy metody. V roce 1864 se zúčastnil soutěže o zavedení těsnopisu v Rusku. Po schválení ministerstvem školství organizoval v Petrohradě stenografické kurzy (vedl je v letech 1865–1877).

Vášeň pro chemii a technologii vedla Olchina k profesionální práci ve fotografii, k těmto tématům napsal 8 knih a brožur.[2]

V 80. letech 19. století jej napadla myšlenka vydávat v zemi první časopis věnovaný fotografii. Časopis se jmenoval Фотографический вестник (Fotografický věstník) a pojednával o metodách fotografování, zpracování fotografických materiálů, o teorii a praxi ve fotografii a další.

Zemřel 1. srpna 1915 v Petrohradě, bylo mu 85 let.

• Byl ženatý (od roku 1858) se Sofií Karlovnou, roz. Marcuse.
• Děti:
  • Elena Pavlovna (1859–1936), provdaná za německého občana Eduarda Wiesenthala, žila v Berlíně a poté v Petrohradě.
  • Konstantin Pavlovič (1862–1891), operní zpěvák, založil první divadelní operu v divadle v Saratově.
  • Alexander Pavlovič (1864–1931), absolvent Vojenské lékařské akademie, pracoval jako lékař.

• Řádný člen Společnosti pro přírodní vědy v Norimberku (186?)
• Člen Polytechnické společnosti v Petrohradě (1869, později – Ruská technická společnost), od roku 1906 – čestný člen.
• Řádný člen Ruské geografické společnosti (1901).
• Člen Společnosti Friedricha Fröbela (1871).