Pavel Kolmačka

Po gymnáziu absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze a posléze i religionistiku (náboženství archaických kultur přírodních národů)[2] na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1987–1992 pracoval mj. jako asistent ve firmě ČKD-Polovodiče, sanitář v ústavu sociální péče a v domově důchodců, poté se živil jako překladatel a středoškolský učitel. V letech 1992–1993 byl redaktorem katolického časopisu Velehrad. Publikoval v časopisech Vokno, Souvislosti či Revolver Revue. Žije s rodinou ve vesnici Chrudichromy u Boskovic.

Dosud publikoval několik básnických sbírek (viz níže) a román Stopy za obzor (nakl. Triáda, 2006).[3] Jeho básnický výraz se od jazykové stylizace a "hrubě tesané"[4] výrazové rozmáchlosti postupně přesouvá směrem k civilnosti, oproštěnosti a intimitě, v básních akcentuje okamžiky každodennosti, rodinného života, obzory důvěrně známé krajiny. Jeho básně byly přeloženy do několika evropských jazyků.[1]

• Vlál za mnou směšný šos (Křesťanská akademie, KDM a Kruh, 1994)
• Viděl jsi, že jsi (Petrov, 1998)
• Moře (Triáda, 2010)
• Jedna věta (deníková próza, Revolver Revue 2012)
• Wittgenstein bije žáka (Triáda, 2014)
• Život lidí, zvířat, rostlin, včel (Triáda, 2018)[5]