Pavel Golovin

Pavel Georgijevič Golovin (26. dubna 1909, Naro-Fominsk, Ruské impérium – 27. dubna 1940) byl sovětský polární letec Hlavní správy severní mořské cesty (Главное управление Северного морского пути), plukovník Rudé armády.

Pavel Golovin
Narození	26. dubnajul. / 9. května 1909greg. Naro-Fominsk, Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	27. dubna 1940 (ve věku 31 let) Moskevská oblast
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Povolání	testovací pilot
Ocenění	Leninův řád Řád rudé hvězdy Řád rudého praporu Hrdina Sovětského svazu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině úředníka. V roce absolvoval střední sportovmí školu v Moskvě a v roce 1933 Tušnický aeroklub.

Pavel Golovin byl prvním sovětským pilotem, který 5. května 1937 přeletěl severní pól. Let uskutečnil s dvoumotorovým letadlem Tupolev R-6 (ANT-7).

Získal četná vysoká státní vyznamenání: Hrdina Sovětského svazu (1937, medaile s pořadovým číslem 40[1]), Leninův řád, Řád rudého praporu, Řád rudé hvězdy. V roce 1939 vstoupil do VKS(b). Účastnil se i války s Finskem.

Od října 1938 pracoval jako testovací pilot pro Moskevský aviazavod № 22, kde testoval bombardéry.

27. dubna 1940 plukovník Pavel Golovin zahynul při zkušebním letu prvého sériového bombardéru СПБ (výrobní číslo № 2-1) konstruktéra Polikarpova. Při havárii zahynula celá posádka.

V jeho rodném městě Naro-Fominsku je po něm pojmenována ulice. Jeho jméno nesla i sovětská minolovka T 450 Pavel Golovin.