Pavel Delinga

Narodil se a stále žije v obci Devičany v okrese Levice. Jeho manželkou je Božena, rozená Drahošová. Má tři děti a pět vnuků. V roce 1957 absolvoval Zemědělskou technickou školu v Levicích a v roce 1962 Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Působil v zemědělských podnicích a organizacích v Levicích a v letech 1969-1995 i v ústředních úřadech v Bratislavě. Roku 1980 získal titul kandidát věd. Během pražského jara v roce 1968 se veřejně angažoval v obhajobě zájmů mladých zemědělců. Byl předsedou Asociace agroklubů Slovenska. Před rokem 1989 nebyl členem žádné politické strany.[2]

Politicky se začal angažovat po sametové revoluci. 20. října 1990 byl na ustavujícím sjezdu zvolen předsedou nové politické formace Roľnícka strana Slovenska.[3] Ve volbách roku 1992 byl zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Zasedal v poslaneckém klubu Sociálnědemokratické strany na Slovensku. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1] Uvádí se bytem Bratislava.[4]

Před parlamentními volbami na Slovensku roku 1994 utvořila Rolnická strana Slovenska koalici s HZDS a za ni byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky. V roce 1997 se Rolnická strana Slovenska sloučila s další agrární politickou formací do Nové agrární strany, jejímž předsedou se opět stal Pavel Delinga. Ta se ovšem v roce 1998 sloučila s HZDS. V parlamentních volbách roku 1998 byl zvolen poslancem NR SR za HZDS. Bytem je uváděn v obci Devičany.[5] Byl mu udělen Řád Andreje Hlinky.

Byl dlouhodobě aktivní v Evangelické církvi augsburského vyznání na Slovensku (v období let 1969-1998 členem církevního sboru Bratislava, od roku 1998 v církevním sboru v rodných Devičanech, kde byl presbyterem a v letech 2006-2012 sborním dozorcem). V roce 2006 byl zvolen generálním dozorcem Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku.[2] Post zastával do roku 2012, kdy proběhly nové volby generálního dozorce.[6]