Pauza globálního oteplování

Výraz pauza globálního oteplování[1] [2][3] či pauza v globálním oteplování[1]nebo zpomalení globálního oteplování[4] je používán pro označení pro několikaroční období relativně malého nárůstu globálních průměrných povrchových teplot.[5] V současné epizodě globálního oteplování se v záznamech povrchových teplot objevuje mnoho takových přibližně patnáctiletých období, zatímco celkový trend stále ukazuje na vytrvalé oteplování.[2] Taková „pauza“ je vždy kratší než třicetiletá období, ve kterých je klima klasicky průměrováno.[6]

Amardeo Sarma přednáší o popírání klimatické změny na Evropském kongresu skeptiků pořádaném organizací Association for Skeptical Enquiry .

Metodou vybírání třešniček lze zvolením vhodných období, v tomto případě intervalu let 1998–2012, vytvořit „pauzu“, i když stále existuje trend oteplování.

Změny globální průměrné povrchové teploty od roku 1880 do současnosti, ve srovnání s průměrem 1951–1980. Černá čára je globální roční průměr a červená čára je pětiletý klouzavý průměr . Modré sloupce ukazují 95 % limit spolehlivosti. Zdroj: NASA GISS .

Širokou publicitu získala údajná pauza globálního oteplování v období 1998–2013. Mimořádně teplý rok El Niño v roce 1998 byl výrazně teplejší, než předešlé roky a tak následné nižší průměrné roční teploty vyvolaly dojem pauzy v oteplování: do ledna 2006 někteří kritici globálního oteplování tvrdili, že se oteplování zastavilo nebo pozastavilo.[3] Studie z roku 2009 ukázala, že historicky desetiletá období bez oteplování nebylo výjimečná[7] a studie z roku 2011 ukázala, že pokud by se započetla stanovená variabilita teplot, trend zvyšování teploty by pokračoval beze změny.[7] V roce 2013 vzrostl zájem veřejnosti na zveřejnění Páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu a ačkoliv odborníci poukazovali na to, že patnáctileté období je příliš krátké na to, aby určilo smysluplný trend, zahrnovala zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) i text o pauze v oteplování,[8] který říkal, že v letech 1998 až 2012 je mnohem nižší patnáctiletý trend růstu teplot, než za 60 let v letech 1951 až 2012.[9] Různé studie zkoumaly možné příčiny krátkodobého zpomalení. Konstatovaly, že přestože celkový klimatický systém nadále akumuluje energii díky pozitivní energetické bilanci Země,[5][10] dostupné údaje o teplotě na zemském povrchu naznačují pomalejší tempo růstu oteplování povrchu než v předchozím desetiletí. Zabývaly se také tím, že měření v horních vrstvách atmosféry ukazovaly, že Země přijímá více energie, než vyzařuje zpět do vesmíru a tím pádem by měla zadržená energie produkovat oteplování v klimatickém systému Země.[5]

Výzkum zveřejněný v červenci 2015, týkající se aktualizovaného souboru dat NOAA[9][11] zpochybnil existenci pauzy a nezjistil žádný náznak zpomalení ani v předchozích letech.[12][13][14][15] Vědci pracující na jiných souborech dat tuto studii přivítali, vyjádřili však názor, že nedávný trend oteplování byl menší než v předchozích obdobích stejné délky.[16][17] Podrobná studie následně podporuje závěr, že oteplování pokračuje, ale také zjistilo, že mezi lety 2001 a 2010 došlo k menšímu oteplování, než předpovídaly klimatické modely, a že toto zpomalení lze přičíst krátkodobým změnám v tichomořské oscilaci (pacifická dekádová oscilace), která byla v tomto období negativní.[18][19][20] Další výzkumy nenacházejí „žádný podstatný důkaz“ o pauze v globálním oteplování. [21][22][23] Statistická studie údajů o globální teplotě od roku 1970 dochází k závěru, že pojem „pauza“ není odůvodněný.[24] Někteří klimatologové však zpochybnili tvrzení, že pauza není podložena důkazy a tvrdí, že nedávné opravy údajů nezpochybňují její existenci.[25]

Nezávisle na těchto diskusích o datech a měřeních za dřívější roky se ukázalo, že rok 2015 byl mnohem teplejší než kterýkoli z předchozích roků, a to již dříve, než začalo působení El Niño. Teplo roku 2015 z velké části ukončilo jakoukoli zbývající vědeckou věrohodnost tvrzení, že předpokládaná „pauza“ od roku 1998 měl jakýkoli význam pro trend dlouhodobého oteplování.[26] Rok 2016 byl dokonce ještě o něco teplejší. V lednu 2017 studie zveřejněná v časopise Science Advances zpochybnila existenci nedávné pauzy s dalšími důkazy o tom, že byly podceňovány teploty oceánů.[27][28] Studie z dubna 2017 zjistila, že data jsou v souladu se stabilním trendem oteplování na celém světě od 70. let 20. století, s výkyvy v očekávaném rozmezí krátkodobé proměnlivosti.[29] Společná studie vědců z aljašské University of Fairbanks a Pekingské univerzity z listopadu 2017 zjistila, že když byly chybějící údaje z rychle se oteplující Arktidy interpolovány a zahrnuty do globálních průměrů teploty, tak by tzv. pauza zmizela úplně.[30]

Meziroční globální teplota nejteplejších roků