Paseka (Březová)

Nejstarší písemný zápis o osadě se objevuje v roce 1370 v seznamu leuchtenberských lén. Ve šlikovském urbáři z roku 1525 je v osadě uváděno osm hospodářů. Osada tehdy spadala do loketského panství a v roce 1553 přešla do držení Šliků. Po bitvě na Bílé hoře byly majetky Šlikům zabaveny a v roce 1625 osadu od fiskusu odkoupili Nosticové, kteří tehdy sídlili na sokolovském zámku. V roce 1847 se v osadě uvádí 13 domů s 92 obyvateli, v roce 1898 13 domů s 81 obyvateli. Obec však nebyla nikdy samostatná, v letech 1850 až 1945 spadala pod obec Lobzy. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a do vyprázdněné osady už nepřišli noví přistěhovalci, ale jen vojáci.[pozn. 1] Osud osady byl zpečetěn v roce 1947, když v průběhu roku 1947 začala armáda ve Slavkovském lese s obsazováním území, které hodlala využít pro vojenské účely, aniž by vyčkala rozhodnutí tehdejší vlády.[4]

Osada se octla na území nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny a v letech 1947 až 1953 byl obyvatelstvu umožněn přístup pouze na zvláštní povolení. Veškeré domy byly armádou zničeny a jejich zbytky pohltila během dalších let příroda.[5]

Dnes bývalou osadu Paseky, kromě několika zavalených kamenných sklepů, připomíná památný strom Pasecká lípa, který roste přibližně ve středu bývalé osady a památný strom Lípa na Paseckém vrchu na pastvinách nad zaniklou osadou.