Pascal Obispo
Pascal Obispo (* 8. ledna 1965 v Bergeracu) je francouzský zpěvák, textař a skladatel. Paralelně se sólovou kariérou komponuje písně i pro jiné interprety (např. Johnny Hallyday, Florent Pagny, Calogero, Patricia Kaas, Zazie). Z textařů úžeji spolupracuje s Lionelem Florencem. Je rovněž spoluautorem dvou muzikálů. Angažuje se v charitativních akcích, zejména v prevenci šíření nemoci AIDS (Sidaction), úzce spolupracuje s uskupením frankofonních umělců Les Enfoirés.
Pascal Obispo | |
---|---|
Základní informace | |
Jinak zvaný | „Captain Samourai Flower“ |
Narození | 8. ledna 1965 (57 let) Bergerac, Francie |
Žánry | pop music |
Povolání | zpěvák, skladatel |
Nástroje | klavír, kytara |
Aktivní roky | 1990 - |
Vydavatel | Sony Music Entertainment (Epic) |
Manžel(ka) | Isabelle Funaro |
Rodiče | Max Obispo |
Web | www.pascalobispo.com |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Narodil se v Bergeracu, ležícím v jihozápadní Francii (kraj Akvitánie, departement Dordogne). Jeho otec, Max Obispo, má baskické kořeny a působil jako profesionální fotbalista. Ve 13 letech Pascal odešel s matkou do Rennes, hlavního města Bretaně, kde se během studií Lycea Emila Zoly začal amatérsky věnovat hudbě. Odtud odešel do Paříže, kde působil mj. ve skupině Senso a následně vydal v minimálním nákladu a snad jen pro nekomerční účely své debutové album u firmy EMI. Napříště již Obispovy nahrávky vycházely u společnosti Epic (dnes Sony Music Entertainment). Následující dvě alba jej etablují na francouzské hudební scéně poloviny 90. let. Čtvrté album přineslo zásadní hit v podobě komorní klavírní balady nazvané Lucie. Její živé provedení v programu Victoire de la musique (francouzská obdoba Grammy Award), zajistilo písni potřebnou publicitu a Obispovi velkou popularitu (singl získal zlatou desku za 250 000 prodaných kusů, prodej alba pak překročil 1 000 000 kusů[1]). Nejen na tuto píseň, ale na Obispovu tvorbu obecně má podle kritiků mít vliv francouzský hudebník Michel Polnareff. Čtyři jeho hity (Je suis un homme, Le Bal des Laze, Lettre à France, Goodbye Marylou) Obispo odehrál vedle svých vlastních písní na turné Fan, které bylo koncepčně pojato jako hold jeho hudebním oblíbencům a zpěvákovi přineslo v roce 2004 první sólovou cenu francouzské hudební akademie (již zmíněná Victoire de la musique) v kategorii "Hudební představení, turné a koncert roku". V roce 2013 shrnul svou tehdy již více než dvacetiletou hudební kariéru výběrovým albem Millésimes, které necelý rok od vydání získalo dvojitou platinovou desku[1].
Diskografie
Studiová alba
- Le long du fleuve (14. květen 1990)
- Plus que tout au monde (22. září 1992)
- Un jour comme aujourd'hui (7. říjen 1994)
- Superflu (29. říjen 1996)
- Soledad (2. prosinec 1999)
- Studio Fan (16. červen 2004) - vydáno rovněž jako dvoualbum spolu s koncertní částí pod názvem Studio Fan - Live Fan
- Les Fleurs du bien (15. květen 2006)
- Welcome to the Magic World of Captain Samouraï Flower (12. říjen 2009)
- Le Grand Amour (2. prosinec 2013)
Koncertní alba/videa
Singly
- Les avions se souviennent
- Plus que tout au monde
- Tu vas me manquer
- La Moitié de moi
- Laurelenn
- Où est l'élue
- 69 %
- Tombé pour elle (L'île aux oiseaux)
- Tu compliques tout
- Personne
- Il faut du temps
- Où et avec qui tu m'aimes
- Lucie
- Les meilleurs ennemis (duet se zpěvačkou Zazie)
- Assassine
- Tombé pour elle (L'île aux oiseaux) (Live)
- Sa raison d'être
- Soledad (duet s Luz Cazalovou)
- L'important c'est d'aimer
- Pas besoin de regrets
- Ce qu'on voit, allée Rimbaud
- Tue par amour
- So many men (duet s Youssouem N'Dourem)
- Millésime
- Fan
- Zinédine (hommage à Zidane)
- La Prétention de rien
- Mourir demain (duet s Natashou St-Pier)
- Y'a pas un homme qui soit né pour ça (společně s Florentem Pagny et Calogerem)
- Rosa (hommage à Rosa Parks)
- 1980 (duet s Melissou Mars)
- Les Fleurs du bien
- Le chanteur idéal
- Nouveau voyage (C'est la vie) (duet s Baby Bashem)
- Le drapeau
- Idéaliste
- La Valse des regrets
- Si je manquais de ta peau
- Mary Jane
- Tu m'avais dit
- Comment veux-tu que je t'aime
- D'un Avé Maria
- Arigatô
- Le grand amour
- Un homme est passé (duet s Elodie Frégéovou)
- Pendant que je chante
Muzikály
- Les Dix Commandements (hudba: Pascal Obispo, libreto: Lionel Florence a Patrice Guirao, režie: Élie Chouraqui, album: 18. leden 2001, premiéra: 4. říjen 2000)
- Adam et Ève : La Seconde Chance (hudba: Pascal Obispo, libreto: Jean-Marie Duprez a Pascal Obispo, režie: Mark Fisher a Pascal Obispo, studiové album: 24. říjen 2011, živý záznam: 8. říjen 2012, DVD: 8. říjen 2012)
Ocenění
- Victoire de la musique: píseň roku (společně s ostatními autory a interprety písně L'Envie d'aimer z muzikálu Les Dix Commandements)
- NRJ Music Awards: nejlepší frankofonní zpěvák roku 2001
- Victoire de la musique: nejlepší představení turné a koncert roku 2004
- Talents France Bleu: čestné ocenění v roce 2012
- od roku 2013 nese zpěvákovo jméno nově vystavěný víceúčelový sál ve městě La Lande-de-Fronsac[2] (kraj: Akvitánie, departement: Gironde)
Bibliographie
- Stéphanie-Annie Euranie, Pascal Obispo, nakladatelství Michel Roubon, 2005. ISBN 978-2847410297
- Delphine Maraninchi a Mélanie Turpyn, Les Chansons de Pascal Obispo en BD. Rêver l'aventure…, nakladatelství Soleil Production, 2006. ISBN 978-2849465967
- Annie a Bernard Réval, Pascal Obispo : la part du lion, nakladatelství France-Empire, 2005. ISBN 978-2704810093
Reference
- Archivovaná kopie. www.snepmusique.com [online]. [cit. 2015-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-20.
- https://fr-fr.facebook.com/pages/Salle-Pascal-Obispo-La-Lande-De-Fronsac/265975713506661
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pascal Obispo na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky
- Pascal Obispo v Internet Movie Database (anglicky)
- Neoficiální fanouškovské stránky