Parvoviridae
Čeleď Parvoviridae zahrnuje malé DNA viry o průměrné velikosti 18–26 nm s kubickou symetrií kapsidy a bez lipoproteinového obalu. Parvoviry jsou rezistentní k tukovým rozpouštědlům a jsou vysoce acido- a termostabilní. Ve vnějším prostředí jsou velmi odolné. Rozlišují se 3 podtřídy: Densovirinae, Hamaparvovirinae, Parvovirinae (dříve považované za rody – Parvovirus, Dependovirus a Densovirus).
 Parvoviridae | |
|---|---|
 | |
| Baltimorova klasifikace virů | |
| Skupina | II (ssDNA viry) |
| Vědecká klasifikace | |
| Realm | Monodnaviria |
| Říše | Shotokuvirae |
| Kmen | Cossaviricota |
| Třída | Quintoviricetes |
| Řád | Piccovirales |
| Čeleď | Parvoviridae |
| podčeledi | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Parvovirové infekce ptáků
U ptáků se vyskytují zástupci prvních dvou rodů; rod densovirus představují hmyzí parvoviry.
Parvovirózy
Parvoviry vyvolávají u housat a kachňat kachny pižmové smrtelně probíhající onemocnění: parvovirózu housat.
U kura domácího byl také izolován parvovirus sérologicky odlišný od původce parvovirózy housat. Jeho veterinární význam není znám.
Dependovirózy
Z rodu dependovirus jsou z hlediska diagnostického významné aviární adeno-asociované viry (AAAV): Jsou replikačně defektní a pomnožují se pouze v přítomnosti helper viru, kterým je nejčastěji adenovirus nebo herpesvirus. Jejich hospodářský, veterinární, ani zdravotní význam pro člověka není znám. AAAV se přenášejí vertikálně a jsou antigenně odlišné od ptačích adenovirů. Indukují tvorbu precipitačních protilátek a jako kontaminanta kmenů adenovirů mohou zkreslovat výsledky imunodifuzního testu.
Literatura
- JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – virové infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2002. 184 s. ISBN 80-7305-436-1.
- SAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. Dostupné online. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parvoviridae na Wikimedia Commons
