Papoušek Alexandřin

Papoušek Alexandřin (Polytelis alexandrae) je papoušek z čeledi Psittaculidae. Spolu s papouškem kouřovým a papouškem nádherným patří do rodu Polytelis. Byl pojmenován podle princezny Alexandry Dánské.

Papoušek Alexandřin
Samec papouška Alexandřina
Stupeň ohrožení podle IUCN

téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Craniata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Podřádpapouškovití (Psittacidae)
ČeleďPsittaculidae
PodčeleďPsittaculinae
TribusPolytelini
RodPolytelis
Binomické jméno
Polytelis alexandrae
Gould, 1863
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzhled

Modrá mutace papouška Alexandřina
Papoušek Alexandřin v zajetí
Papoušek Alexandřin ve volné přírodě
Papoušek Alexandřin

Papoušek Alexandřin je středně velký papoušek, dosahující výšky 34 až 46 cm a vážící 110 až 120 g. Je pestře zbarven: na temenu hlavy má šedomodré peří, na břiše šedozelené, na zádech tmavě modré, pod zobákem růžové, na horní části křídel olivově zelené, na letkách střídavě světle zelené (až žluté) a modré peří, na stehnech namodralé peří a na ocase střídavě červené, modré a zelené peří. Běháky jsou šedé nebo růžové s černými drápy, zobák výrazně červený (u samic matněji zbarvený) a v oku je viditelná výrazná červená duhovka (u samic hnědá). Samci mají delší ocas a výraznější zbarvení než samice.

Rozšíření

Papoušek Alexandřin žije na území střední a jihozápadní Austrálie a nevyskytuje se příliš často. Jeho populace ve volné přírodě je mezinárodní organizací BirdLife International odhadována na 7 500 jedinců, z nichž je pět tisíc pohlavně vyspělých.[2] Žije v suchých lesích a v křoví, obzvláště tvořených hrotnokřídleci (Triodia), blahovičníky a akáciemi. Živí se semeny z křovin a trav.

Rozmnožování

Samice hnízdí většinou v dutinách blahovičníku či akácie, kam obvykle snese čtyři až šest bílých vajec, na kterých sedí 19 dní, než se vylíhnou mláďata. Ta hnízdo opouštějí přibližně 35 dní po vylíhnutí.

Chov

Navzdory nízkému počtu volně žijících papoušků Alexandřiných se v chovech vyskytují běžně. Existuje několik barevných mutací, z nichž nejběžnější jsou Lutino (žlutá s růžovým temenem a prostorem pod zobákem), modrá (šedomodré zbarvení se světle modrými křídly, přičemž prostor pod zobákem není růžový, ale bílý) a Albino (bílé zbarvení vzniklé zkřížením mutace Lutino a modré mutace). V Česku byl poprvé odchován v roce 1971, k významnému rozšíření mezi chovatele došlo v roce 1974, v 80. letech 20. století začaly být v Česku odchovávány i barevné mutace. V zajetí se podařilo papouška Alexandřina zkřížit s jinými druhy papoušků, jako například papouškem amboinským nebo papouškem červenokřídlým. V Česku jej nechová žádná zoologická zahrada.[2]

Papoušci mohou v zajetí vydávat hlasité zvuky. Nemají příliš rozšířené schopnosti napodobovat zvuky, i tak se ale někteří jedinci jsou schopni naučit mluvit.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess parrot na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Ararauna.cz [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.