Papírna v Hamru na Jezeře

Papírnu založil mimoňský papírník Petr Ossendorf v roce 1655.[1] Na základě dendrochronologického průzkumu bylo určeno, že dochované jádro stavby pochází z 80. let 17. století.[4] Asi 500 metrů od papírny na protějším břehu Hamerské strouhy v oněch dobách stála tzv. útěchovická tvrz, jejíž existence je spojena s manským rodem Blektů z Útěchovic (pozn: pozůstatky tvrze se nacházejí již na katastru Břevniště).[5]

V 16. století, kdy mj. vznikl i Hamerský rybník, známý jako Hamerské jezero, patřilo útěchovické hospodářství s tvrzí k hradu Děvínu. Od roku 1578 náležely Útěchovice rodu Hyršpegárů z Kynigheimu, kterým se připisuje renesanční přestavba útěchovické tvrze. Při prodeji hospodářství je zmiňována těžba střibra, zatímco okolí Hamru bylo známé těžbou železných rud.[6] Přibližně v téže době měl být vybudován jihozápadně od tvrze na levém břehu Hamerské strouhy mlýn na obilí, na jehož místě o necelé století později vznikla papírna. V roce 1658 byly Útěchovice připojeny k mimoňskému panství rodu Putzů, načež došlo k přestavbě tvrze.[6] Její patro bylo rovněž hrázděné, stejně jako patro nedaleké papírny.

Ve druhé polovině 20. století útěchovická tvrz chátrala, v roce 1978 se zřítila a zůstaly z ní jen malé zbytky zdí.[6] Podobný osud hrozil i nedaleké barokní papírně. Od konce druhé světové války docházelo k postupnému poškozování této vzácné technické památky. Již v roce 1967 byl zbořen památkově chráněný špýchar, který stál jižně od papírny.[7] V 80. letech 20. století bývalou papírnu vlastnil podnik Uranové doly Hamr a využíval ji jako skladiště. V roce 1986 žádaly Uranové doly o zrušení památkové ochrany s tím, že historické vybavení papírny, které se v objektu dochovalo, bude předáno Muzeu papíru ve Velkých Losinách.[8] Reakcí na tuto žádost UD Hamr je zápis z roku 1988 v původním evidenčním listu památky, kde je zdůrazněno, že se jedná a unikátní technickou památku, dokumentující historický vývoj papírenské výroby a že přemístění některých částí zařízení staré papírny ani není proveditelné. Z toho důvodu bylo řízení o upuštění památkové ochrany rozhodnutím Ministerstva kultury ČSR ze dne 15. listopadu 1988 přerušeno.[7]

Od roku 1996 bývalou papírnu vlastní Rudolf Krejčí, který v průběhu let historický objekt postupně staticky zabezpečil a následně opravil s cílem vybudovat v patře obytné místnosti a v přízemí menší muzejní expozici historie papírenské výroby. Opravy fasády ocenil Liberecký kraj v soutěži Památka roku 2017.[9][4]

Papírna je zděná, v patře hrázděná stavba na obdélném půdorysu s mansardovou střechou.[7] Budova stojí na katastru Hamru na Jezeře u hráze Papírenského rybníka, též zvaného Papírník, který však náleží již do katastru Břevniště, zatímco prostor pod hrází severně od papírny je součástí katastrálního území Útěchovic.[2]

Podkrovní prostory mají tři podlaží a v minulosti byly využívány k sušení vyrobeného papíru.[7] Rozdělení podkroví na tři části je patrné i zvenčí v členění vysokých svisle bedněných štítů s řadami oken.[7] Hrázděné zdivo je zakryto omítkou, která byla obnovena v druhé dekádě 21. století v původních barvách – bílé a šedomodré (tzv. barva holubí šedi).

Kolem oken a dveří jsou vyřezávané dřevěné lišty. V průčelí budovy jsou čtyři okenní osy, v patře podélné stěny je pět okenních os. V přízemí na jižní straně budovy se nachází portál se segmentovým závěrem a římsovými hlavicemi, zakončený klenákem s letopočtem „1826“. V interiéru je v přízemí, resp. v částečně zapuštěném suterénu, síň s valenými klenbami a lunetami.[7] V této místnosti bylo technologické zařízení papírny, zpočátku poháněné vodním kolem, od počátku 20. století pak vodní turbínou.

Pozemky v dané lokalitě, včetně přilehlého Papírenského rybníka a pozemku, na kterém stojí papírna, jsou v katastru nemovitostí dosud evidovány jako pozemky v dobývacím prostoru.[10]

Interiéry historické papírny bývají zpřístupněné jen při výjimečných příležitostech, jako byly například Dny lidové architektury v letech 2020 a 2021.[11] [12]K barokní papírně či do Útěchovic spojení veřejnou dopravou neexistuje, lokalita je dostupná od nepříliš vzdálených autobusových zastávek v Hamru na Jezeře nebo v Břevništi, kudy projíždějí pravidelné spoje na trase Česká Lípa - Hamr na Jezeře - Liberec. Kolem památky vede zeleně značená turistická trasa z Hamru na Jezeře do Žibřidic a Zdislavy a také cyklostezka č. 3046.[2]

• 
  Pohled od západu ze Školní ulice
• 
  Před opravou bylo vidět původní hrázděné zdivo (stav v roce 2010)
• 
  Portál s klenákem s letopočtem 1826
• 
  Vyznačení styku hranic katastrů Útěchovic, Břevniště a Hamru na Jezeře nedaleko papírny
• 
  Lípy na hrází rybníka Papírníku
• 
  Jižní strana budovy se vstupními dveřmi