Útěchovice (Hamr na Jezeře)

Útěchovice (něm. Audishorn)[2] jsou malá vesnice, část obce Hamr na Jezeře v okrese Česká Lípa. Nachází se necelý 1 km severně od Hamru na Jezeře. Je zde evidováno 32 adres.[3] Trvale zde žije 23 obyvatel.[4]

Útěchovice
kaplička
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHamr na Jezeře
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°42′32″ s. š., 14°50′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel28 (2011)[1]
Katastrální územíHamr na Jezeře (11,61 km²)
PSČ471 28
Počet domů20 (2011)[1]
Útěchovice
Další údaje
Kód části obce37044
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Útěchovice leží v katastrálním území Hamr na Jezeře o výměře 11,61 km2.[5]

Historie

Ves vznikla zřejmě ve 13. století. Z roku 1322 pochází první písemná zmínka, kde je zmíněn významný rod Blektové z Útěchovic a Mikuláš z Útěchovic. Blektové z Útěchovic sídlili v tzv. Útěchovické tvrzi, jejíž zbytky se dochovaly v areálu usedlosti na katastru sousedního Břevniště. Rod vlastnil řadu statků vč. útěchovického po celých severních Čechách a dokonce jim patřil jistou dobu i zámek v Dětenicích, kde je v jedné z místností namalován rodový erb Blektů z Útěchovic. Rodový erb Blektů z Útěchovic je v keramické podobě uchován na obecním úřadu v Hamru na Jezeře a dále je u útěchovické kaple vystavena replika, kterou sem nechali umístit zdejší občané. Rod Blektů z Útěchovic (původně z Utěchovic) měl ve erbu červeno-zlatě polcený štít se dvěma krokvemi opačných barev. Tento motiv se dnes uchovává v symbolech obcí a měst, kde Blektové působili (např. Velký Valtinov, Brniště).

V roce 1444 byla vesnice vypálena žitavským vojskem, které rovněž dobylo hrad Sloup na Novoborsku a obléhalo též hrad Děvín u Hamru na Jezeře. Vesnice Útěchovice byla však brzy obnovena.

Z roku 1512 je listina, která dosvědčuje nového vlastníka Děvína, Útěchovic a celého okol, Jana z Vartenberka. Vesnice byla poté uváděna jako součást panství Děvín. Kolem roku 1550 část vsi patřila Karlovi z Biberštejna, zbytek paku příslušníkům rodu Berků z Dubé, později se celé vsi ujal zmiňovaný Karel, který ji pronajímal Blektům. V dalších letech se vlastníci střídali a po roce 1658 byla připojena natrvalo k mimoňskému panství.

Pamětihodnosti

V centru vesnice naproti kapli se nachází památkově chráněný areál bývalého zemědělského dvora. Z původních staveb se zde dochovaly jen nepatrné zbytky. Největší obytná budova, která byla hlavním předmětem památkové ochrany, v druhé polovině 20. století zchátrala a posléze se zřítila. Posléze byla na počátku 21. století nahrazena replikou, připomínající její někdejší podobu.[6] Kaple je v soukromém vlastnictví a není památkově chráněná.

Galerie
  • Ruiny zemědělského dvora v roce 2010
  • Kaple a domy v centru vesnice
  • Replika zemědělské usedlosti (rok 2021)
  • Hamerská strouha, rameno řeky Ploučnice
  • Budovy statku se zbytky starého zdiva
  • Vjezd do vesnice od východu

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné online.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  6. Zemědělský dvůr [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.