Paolo Orsi

Studoval historii a archeologii ve Vídni a Padově, promoval v Římě. Místo akademické kariéry se zaměřil na vykopávky. Věnoval se především prehistorickým sicilským sídlům a podílel se na průzkumu stentinellské kultury.

V období 1895 až 1934 byl ředitelem archeologického muzea v Syrakusách, které se dnes na jeho památku jmenuje Museo Archeologico Regionale „Paolo Orsi“. V roce 1909 byl spoluzakladatelem Società Italiana di Archeologia. Od 1896 členem Accademia dei Lincei. V roce 1924 byl jmenován senátorem.

• Gela: Scavi del 1900-1905. Řím 1906
• Templum Apollinis Alaei, Řím 1934
• Sicilia Bizantina, Tivoli 1942

• Paolo Enrico Arias: Paolo Orsi in Sicilia e in Calabria, v: Klearchos 17, 1975, S. 9–27.
• Paolo Enrico Arias: Quattro Archeologi del nostro Secolo, Paolo Orsi, Biagio Pace, Alessandro Della Seta, Ranuccio Bianchi-Bandinelli. Pisa 1976
• Robert Leighton: Paolo Orsi (1859–1935) and the prehistory of Sicily, v: Antiquity 60, 1986, Nr. 228, S. 15–20.
• Paolo Enrico Arias: Paolo Orsi: una vita, v: Prospettiva 51, 1987, S. 75–79.
• La ricerca archeologica nel Mediterraneo: P. Orsi - F. Halbherr - G. Gerola, Rovereto 1991.
• Atti del Convegno Paolo Orsi e l’archeologia del ‘900 (Annali Museo Civico Rovereto, suppl. vol. VI, 1990), Rovereto 1991
• Anna Maria Marchese, Giusy Marchese: Bibliografia degli scritti di Paolo Orsi. Pisa 2000

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paolo Orsi na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paolo Orsi na Wikimedia Commons
• Paolo Orsi na stránkách italského senátu