Panychida (Holan)

Panychida je lyricko-epická báseň Vladimíra Holana. Jedná se o tryznu za padlé a umučené ve druhé světové válce.

Samotný název znamená smuteční obřad, slavnost na počest zemřelých. Tuto báseň napsal Vladimír Holan krátce po pražském Květnovém povstání, května roku 1945. Je stále pln hrůz fašismu a války, ale na konci se objevuje nová naděje v podobě Rusů.

Báseň je rozdělena do čtyř částí. V první části popisuje velmi naturalisticky noční můru, kterou byla v Praze okupace Němci a válka. V druhé, nejdelší části pokračuje v naturalistickém popisování zvěrstev, které Němci prováděli. Jsou pro něj doslova nepochopitelná. Popisuje hlad, strach, potupu a beznaděj. Pochybuje o bohu a ptá se, jak něco takového může dopustit. Vzpomene také na oběti, zabité při německé invazi do Ruska. Ve třetí části popisuje povstání a porážku Německa. V poslední části se již objevují motivy poválečného života, kdy se všichni snaží navrátit se k normálnímu životu. To není sice lehké, do budoucna má ovšem optimistický pohled, hlavně vzhledem k Rusům. K nim se upíná především proto, že to byli také Slované a na rozdíl od našich spojenců nás nezradili v Mnichově (ačkoli byli předtím spojenci Německa, což je paradox).

Holanovy verše jsou procítěné a melodické. Některá přirovnání jsou poměrně složitá a proto možná dnešnímu čtenáři, bez znalostí některých podrobností, nepřístupná (například Chlebnikovova polévka z motýlů). Jiné části jsou zase naturalisticky šokující. V celé básni se nese motiv porovnání Němců a Rusů – na jedné straně nelidská zvířata (potkan, krysa) a na straně druhé osvoboditelé, Sovětský svaz – symbol jednoty Slovanů. Autor chce varovat lid do budoucna, aby nikdy nezapomněl, co mu bylo učiněno, a bránil se.