Pamětní deska 17. listopadu

Jde o bronzovou desku s nápisem „17. 11. 1989“. Z desky vystupuje osm lidských rukou ukazující různá gesta, jednak vítězné „véčko“, hojně používané na demonstracích v listopadu 1989, jednak nataženou prázdnou dlaň, která odkazuje k listopadovému heslu „Máme holé ruce“.[2]

Jedna z demonstrací, které následovaly po událostech 17. listopadu 1989

17. listopadu 1989 se konala povolená demonstrace Socialistického svazu mládeže k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Po jejím oficiálním ukončení se velká část demonstrantů vydala na pochod do centra města, aby projevila nesouhlas s tehdejším komunistickým režimem. Policejní kordony demonstranty postupně uvěznily na Národní třídě a v přilehlých ulicích. Policisté z pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti následně začali demonstranty surově bít. Kdo chtěl z místa uniknout, musel projít průchodem Kaňkova paláce na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice, kde policisté vytvořili tzv. mlátící uličku.[3] Hned v dalších dnech se z průjezdu stalo spontánní pietní místo, kam lidé nosili svíčky a květiny.[1]

Pamětní deska na svém původním místě, den po smrti Václava Havla (19. prosince 2011)

V prosinci 1989 napadlo přítelkyni uměleckého kovolitce Otakara Příhody, že by v průchodu mělo něco vzniknout. Na její popud vytvořil Příhoda odlitek rukou, desku s datem vyrobil Miroslav Krátký. 20. února 1990 v noci pamětní desku bez povolení umístili do průchodu. Autoři zůstali dlouho v anonymitě, prozradil je až Kurt Gebauer.[1]

Pamětní deska se stala důležitým místem oslav Dne boje za svobodu a demokracii. Tradičně pod ní pokládají věnce a květiny státníci i občané. Podle kritiků není umělecká hodnota díla příliš velká. Jaroslav Róna dílo označil za „kýč nevalné kvality“.[4] Stefan Milkov se vyjádřil, že „je z toho cítit, že ta věc vznikla narychlo a bez jakékoli soutěže. Umělecky naprosto zbytečné.“[4]

Od 16. listopadu 2016 je pamětní deska místo v průchodu umístěna na fasádě domu

V listopadu 2016 byla pamětní deska přemístěna z podloubí domu na jeho fasádu. Česká advokátní komora, která v domě sídlí, se průchod rozhodla v rámci rekonstrukce budovy uzavřít. Podle mluvčí advokátní komory to požadovali památkáři,[2] podle novináře Ludvíka Hradilka si naopak uzavření průchodu na památkářích vymohla sama advokátní komora.[1] Pamětní deska se stěhovala také z důvodu, že svíčky, zapalované v průchodu, hrozily rizikem požáru.[3] V bývalém průchodu vznikla galerie s fotografiemi ze 17. listopadu.[2]

Přesun pamětní desky vyvolal kritiku, historik a pedagog Marcel Tomášek proti přesunu založil petici,[9] přesun také kritizoval Jan Gregar, naopak Marek Benda řekl, že venkovní prostor mu pro pietní místo přijde vhodnější.[10]