Palivový kombinát Ústí

Palivový kombinát Antonína Zápotockého (PKAZ) vnikl roku 1968 sloučením Dolu Antonín Zápotocký a Tlakové plynárny Úžín. Roku 1977 zahájil těžbu v nově otevřeném lomu Chabařovice. Po politických změnách roku 1989 dostal podnik za úkol v rámci útlumu těžby rekultivaci poškozené krajiny. V roce 1997 Palivový kombinát ukončil veškerou těžbu a zpracování uhlí. V současné době^[kdy?] mezi jeho největší projekty patří tvorba jezer v bývalých lomech Chabařovice a Most – Ležáky (tzv. hydrická rekultivace).

Dne 17. prosince 1990 byl založen státní podnik Palivový kombinát Ústí s úkolem zajistit těžbu a odbyt hnědého uhlí. V roce 1991 došlo ke změně rozhodnutí a to k ukončení těžby uhlí a zahájení rekultivace území lomu Chabařovice. Těžba byla ukončena v roce 1997. Od roku 2004 byly pod kombinát převáděny doly s ukončenou těžbou: ze společnosti Důl Kohinoor a.s. oblasti Ležáky a Kohinoor, ze společnosti Českomoravské doly oblast Kladenské doly. V roce 2005 byl Palivový kombinát Ústí sloučen s Východočeskými uhelnými doly a v roce 2007 vzniklo středisko Moravské naftové doly, později přejmenované na středisko Hodonín, s úkolem likvidace ekologických škod. Dále v tomto roce přešly pod kombinát státní podniky Doly a úpravny Komořany, Doly Nástup Tušimice a Palivový kombinát Vřesová.[3]

K 1. lednu 2022 byl Palivový kombinát Ústí začleněn do státního podniku DIAMO.[4]

Střediska PKÚ:

• Chabařovice[5]
• Kohinoor[6]
• Kladno[7]
• Závodní báňská záchranná stanice Libušín[8]
• Trutnov – Východočeské uhelné doly[9]
• Závodní záchranná stanice Odolov[10]
• Hodonín[11]
• Doly a úpravny Komořany[12][13]
• Doly Nástup Tušimice[14], středisko zaniklo v roce 2010. Důl je součástí Severočeských dolů a.s. skupiny ČEZ s předpokládanou dobou těžby do roku 2035.[15]

Mezi hlavní kompetence Palivového kombinátu Ústí, s. p. patří:

• revitalizace krajiny dotčené těžební činností
• zahlazování následků hornické činnosti v oblasti starých a opuštěných důlních děl
• likvidaci starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu
• sledování režimu důlních vod v území v minulosti zasaženém dobýváním uhlí [7]
• realizace převodu nepotřebného majetku státu
• správa majetku sloužícího k energetické bezpečnosti státu
• vypořádání majetkoprávních vztahů a restitučních nároků
• technická likvidace již nepotřebných objektů v souladu s programem ZNHČ státního podniku

Mezi významné rekultivační a revitalizační počiny patří dokončení rekultivace krajiny v oblasti Most a vytvoření jezera Most, které bylo napuštěno v roce 2014.[16] Dále rekultivace oblasti lomu Chabařovice a vytvoření jezera Milada, které bylo napuštěno v letech 2001–2010.[17]

Likvidace ekologických následků ropných vrtů v na území Jihomoravského kraje biosférické rezervaci Dolní Morava, ptačí oblasti Soutok Tvrdonicko a v oblasti s výskytem několika maloplošných chráněných území a výskytem řady významných krajinných prvků, v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) „Kvartér řeky Moravy“ – oblast NATURA 2000.[11]