Palaeopteryx

Palaeopteryx; Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 153 miliony let
	Siluety nejmenších známých teropodů, Palaeopteryx oranžově.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Theropoda;
Infrařád	Paraves;
Rod	Palaeopteryx; Jensen, 1981
Binomické jméno
	Palaeopteryx thomsoni; Jensen, 1981
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palaeopteryx („pravěké křídlo“) je pochybný rod malého opeřeného teropodního dinosaura z kladu Paraves[1], žijící před asi 153 miliony let (období svrchní jury) na území dnešní Colorada v USA. V současnosti je tento taxon obvykle považován za nomen dubium (pochybné vědecké jméno).[2]

Objev a popis

Fosilie tohoto malého teropoda byly objeveny v 70. letech 20. století týmem Jamese A. Jensena z Brigham Young University s sedimentech souvrství Morrison (člen Brushy Basin, lokalita Dry Mesa Quarry). Holotyp má podobu jediné kosti dlouhé 45 mm. Jensen ji popsal jako levý tibiotarzus a považoval ji nejprve za kost pozdně jurského "praptáka", potenciálně staršího než je proslulý Archaeopteryx. Formálně popsal druh Palaeopteryx thomsoni v roce 1981.[3] Jensen spolu s paleontologem Kevinem Padianem potom materiál znovu popsali v roce 1989.[4] Další exemplář ze stejné lokality s označením BYU 2023 je pravou stehenní kostí o délce 63 mm. Patřila jakémusi vývojově odvozenému maniraptorovi a pravděpodobně nenáleží k holotypu paleopteryxe (protože je proporcionálně příliš malá).

Tento opeřený teropod patřil mezi nejmenší dosud známé neptačí dinosaury, jeho délka dosahovala jen 30 centimetrů a hmotnost se přibližně vyrovnala hmotnosti současného holuba.[5] Palaeopteryx mohl být primitivním zástupcem kladu Avialae nebo také bazálním zástupcem skupiny Deinonychosauria.

Reference

Makovicky, P. J.; Apesteguia, S. and Gianechini, F. A. (2012). Chapter 7: A New Coelurosaurian Theropod from the La Buitrera Fossil Locality of Río Negro, Argentina. Fieldiana: Life and Earth Sciences, 5: 90-98.
Gauthier, J. A. (1986). Saurischian monophyly and the origin of birds. The Origin of Birds and the Evolution of Flight, K. Padian (ed.). Memoirs of the California Academy of Sciences, 8: 1-55.
Jensen, James A. (1981b). Another look at Archaeopteryx as the world's oldest bird. The Journal of the Utah Academy of Sciences: Encyclia, 58: 109 – 128.
Jensen, James A. & Padian, Kevin. (1989). Small pterosaurs and dinosaurs from the Uncompahgre fauna (Brushy Basin member, Morrison Formation: ?Tithonian), Late Jurassic, western Colorado. Journal of Paleontology, Vol. 63 no. 3 pg. 364 – 373.
Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 13). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

Literatura

Xu, X., and Zhang, F. (2005). „A new maniraptoran dinosaur from China with long feathers on the metatarsus.“ Naturwissenschaften, 92(4): 173 - 177.

Externí odkazy

Profil taxonu na databázi Fossilworks Archivováno 19. 6. 2020 na Wayback Machine (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Makovicky, P. J.; Apesteguia, S. and Gianechini, F. A. (2012). Chapter 7: A New Coelurosaurian Theropod from the La Buitrera Fossil Locality of Río Negro, Argentina. Fieldiana: Life and Earth Sciences, 5: 90-98.

[2] Gauthier, J. A. (1986). Saurischian monophyly and the origin of birds. The Origin of Birds and the Evolution of Flight, K. Padian (ed.). Memoirs of the California Academy of Sciences, 8: 1-55.

[3] Jensen, James A. (1981b). Another look at Archaeopteryx as the world's oldest bird. The Journal of the Utah Academy of Sciences: Encyclia, 58: 109 – 128.

[4] Jensen, James A. & Padian, Kevin. (1989). Small pterosaurs and dinosaurs from the Uncompahgre fauna (Brushy Basin member, Morrison Formation: ?Tithonian), Late Jurassic, western Colorado. Journal of Paleontology, Vol. 63 no. 3 pg. 364 – 373.

[5] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 13). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.