Palác Hrzánů z Harasova

Hrzánský palác, resp. palác Hrzánů z Harasova je vrcholně barokní stavba stojící na adrese Celetná 558/12, Kamzíková 558/8, Staré Město, Praha 1. Je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Palác Hrzánů z Harasova
v Celetné ulici
Palác Hrzánů z Harasova
v ulici Celetná
Základní informace
SlohBaroko
ArchitektGiovanni Battista Alliprandi
Výstavba1702–1723
MateriálZdivo
StavebníkZikmund Valentin Hrzán z Harasova
Další majiteléKinští, Vrtbové, Lobkovicové
Současný majitelJan Stadler
Pojmenováno poHrzánové z Harasova
Poloha
AdresaCeletná 558/12
Kamzíková 558/8
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, Česko Česko
UliceCeletná a Kamzíková
Souřadnice50°5′14″ s. š., 14°25′24″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky38645/1-304 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie paláce
Portál paláce

V místech dnešního paláce stával ve 12. století románský dům, který byl postupně přestavován, nejprve ve slohu vrcholné gotiky, a v 16. století byl pravděpodobně renesančně upraven.

Majitelem paláce se roku 1701 stal hrabě Zikmund Valentin Hrzán z Harasova (1656–1726), který jej nechal přestavět ve stylu vrcholného baroka. Autorem přestavby zahájené v roce 1702 byl zřejmě Giovanni Battista Alliprandi a přestavba byla dokončena až po jeho smrti, kolem roku 1723, kdy se majiteli stali Kinští.[2]

Na konci 18. století se majiteli paláce stali Vrtbové, a v roce 1801 nechali přistavět v další poschodí v nádvorní části paláce (stavitelem byl Josef Zobel). Dalšími majiteli byli od roku 1839 Lobkovicové. Ti nechali v palácovém nádvoří vybudovat klasicistní pavlače.

Palác se později změnil na činžovní dům. V roce 1911 byly přestavěny interiéry v patrech a byla nově postavena dvorní křídla.[1]

Podle pamětních desek na paláci zde v letech 1906–1912 měli textilní velkoobchod Hermann a Julie Kafkovi, rodiče Franze Kafky, a po nich v letech 1912–1939 František Stadler.

Architektura

Vnější části

Hrzánský palác se skládá ze čtvercové třípatrové hlavní budovy, dvou bočních křídel, příčného a zadního křídla, která společně rozdělují prostor do dvou dvorků. Zadní křídlo sahá až do ulice Kamzíkové. Hlavní průčelí do Celetné ulice se sedmiosou fasádou zdobí vrcholně barokní portál s dvojicí atlantů po bocích, nesoucích balkon s klasicistním zábradlím. Portál je vchodem do tzv. Hrzánské pasáže, která prochází oběma dvory a ústí v Kamzíkové.

Interiéry

Sklepení paláce je tvořeno zčásti přízemím původního domu s křížovou románskou klenbou, druhá část sklepení je pozdější, z gotického období.

V interiéru se dochovaly vrcholně barokní klenby v přízemí hlavní budovy, zatímco místnosti ve vyšších poschodích byly stejně jako další křídla přestavěny na počátku 20. století.

Galerie
  • Skulptura atlanta nesoucího balkon
  • Pasáž paláce
  • Pasáž paláce
  • Jeden z dvorků paláce
  • Pamětní desky: Palác, Hermann a Julie Kafkovi
  • Pamětní deska: František Stadler

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-09]. Identifikátor záznamu 150642 : Palác Hrzánů z Harasova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Poche (1985), s. 168

Literatura
  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 112–113.
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 51.
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 57.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 168.
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 375.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.