Pařížanka (Renoir)

Pařížanka (francouzsky La Parisienne) je olejomalba francouzského malíře Augusta Renoira z roku 1874, která je nyní vystavena v Národním muzeu v Cardiffu. Dílo, které bylo jedním ze sedmi, jež Renoir představil na první výstavě impresionistů v roce 1874, je často označováno jako Dáma v modrém (francouzsky La Dame en Bleu) a je jedním z ústředních děl umělecké sbírky muzea. Pařížanka je olejomalba na plátně z roku 1874, signovaná a datovaná přímo jeho autorem. Zobrazuje mladou ženu v dlouhých vrstvených šatech nápadné tmavě modré barvy, s tváří obrácenou k divákovi, jak si nasazuje rukavice. Původně měl obraz jako pozadí dveře v levém horním rohu a závěs v pravém horním rohu, ty však Renoir ještě před jeho prvním vystavením dodatečně přemaloval.[1] Ústřední postava se tak téměř vznáší v neutrálním prostoru, nezatíženém detaily.[1]

Pařížanka
Základní informace
AutorPierre-Auguste Renoir
Vznik1874
Typportrét
Vlastnosti
Mediumolejová barva
malířské plátno
Šířka105,5 cm
Výška160 cm
Umístění
Inv. čísloNMW A 2495
UmístěníNational Museum Wales
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepopisné pozadí v modré, fialové a žlutošedé barvě výrazně přispívá k výslednému vzhledu díla. Barva na pozadí je mnohem řidší a volněji nanášená štětcem než detailnější a vrstevnatější ústřední postava. Práce s vlasy proti klobouku, náušnicemi a nad náušnicemi, stejně jako horními řasami, byly zřejmě přidány až poté, co obraz dostal vrstvu laku.[2]

Odezva kritiků

Když byl obraz v roce 1874 poprvé vystaven pod názvem Pařížanka, dočkal se stejně jako většina ostatních tehdy vystavených děl smíšeného hodnocení, i když většina kritiků se o něm alespoň letmo zmínila.[2] Francouzský kritik Ernest Chesneau jej označil za „propadák“.[1] Jean Prouvaire z listu Le Rappel vyjádřil ve vztahu k obrazu své smíšené pocity:

„ „Špička její kotníkové boty je téměř neviditelná a vykukuje jako malá černá myška. Klobouk má nakloněný přes jedno ucho a odvážně koketuje. Její šaty neodhalují dostatečně její tělo. Není nic otravnějšího než uzamčené dveře. Je ten obraz portrét? Je třeba se toho obávat. Úsměv je falešný a tvář je silnou směsicí starého a dětského. Přesto je v ní cosi naivního. Člověk má dojem, že se tato dámička usilovně snaží vypadat cudně. Šaty, které jsou mimořádně dobře namalované, mají nebesky modrou barvu“.[1] “

V roce 1898, tedy v době, kdy byl obraz ve sbírce Henriho Rouarta, popsal malíř Paul Signac obraz Pařížanka takto:

„ „... velký obraz ženy v modrém, který namaloval Renoir v roce 1874. Šaty jsou modré, čistě sytě modré. V kontrastu s nimi vypadá ženina pleť nažloutlá a vlivem odrazu zelená. Interakce mezi barvami je zachycena obdivuhodně. Je to jednoduché, svěží a krásné. Obraz byl namalován před dvaceti lety, ale člověk by si myslel, že zrovna dorazil přímo z ateliéru“.[2] “

Od roku 1952, kdy se stal součástí sbírky waleského Národního muzea v Cardiffu, se Pařížanka stala důležitou součástí muzejní sbírky. Ann Sumnerová jej ve své publikaci Colour and Light (Barva a světlo) z roku 2005 popisuje jako "nejslavnější obraz v Národním muzeu", zatímco cardiffské muzeum uvádí, že „obraz je považován za jeden z jejich nejoblíbenějších exponátů“.[3]

Historie

Obraz Pařížanka byl dokončen v roce 1874 a poprvé byl spolu s dalšími pěti olejomalbami a jedním Renoirovým pastelem vystaven v dubnu téhož roku v Nadarově ateliéru na první výstavě impresionistů.[1] V ateliéru byla vystavena také díla Moneta, Cézanna, Pissarra, Sisleyho a dalších předních představitelů rodícího se uměleckého hnutí.

Modelem pro obraz byla francouzská herečka Henrietta Henriotová (1857–1944), které bylo v době jeho vzniku šestnáct let. V roce 1874 byla Henriotová ještě neznámá, později se však proslavila účinkováním v Théâtre de l'Odéon a hraním v představeních Théâtre Libre Andrého Antoina.[2] Henriotová seděla modelem pro nejméně jedenáct dalších Renoirových obrazů, včetně obrazu La Source (1875).

Obraz Pařížanka (La Parisienne) byl zakopen hned v roce svého prvního vystavení v roce 1874. Sběratel umění a kolega impresionista Henri Rouart zaplatil Renoirovi za obraz 1500 francouzských franků a pověsil si jej ve svém domě na Rue de Lisbonne v Paříži. Rouart obraz zapůjčil na pařížskou výstavu v roce 1892, kde byl vystaven pod názvem La Dame en Bleu.[1] Když Rouart počátkem roku 1912 zemřel, byla jeho sbírka rozdělena a vydražena. Obraz Pařížanka byl prodán v Paříži v prosinci 1912, kde jej společně zakoupili Paul Durand-Ruel a americký obchodník s uměním Knoedler. Durand-Ruel později prodal svůj podíl na obraze Knoedlerovi a dílo bylo vystaveno na výstavě National Portrait Society na Grosvenor Square v Londýně v roce 1913. V březnu jej z této výstavy zakoupila velšská sběratelka umění Gwendoline Daviesová, odkud byl převezen do muzea Holbourne of Menstrie v Bathu. V roce 1952 byl obraz odkázán Národnímu muzeu Walesu, kde je dodnes vystaven v galerii č. 16.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Parisienne (Renoir painting) na anglické Wikipedii.

  1. Sumner 2005, s. 120.
  2. Sumner 2005, s. 123.
  3. La Parisienne vies for art prize [online]. BBC, 5.8.2005 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
  4. The Parisian Girl [La Parisienne] [online]. National Museum Wales [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22. (anglicky)

Literatura
  • SUMNER, Ann, 2005. Colour and Light: Fifty Impressionist and Post-Impressionist Works at the National Museum of Wales. Cardiff: National Museum of Wales. ISBN 0-7200-0551-5. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.