PWS-8

Letadlo bylo navrženo v roce 1929 ing. Jarosławem Naleszkiewiczem v továrně PWS z iniciativy továrny k účasti na mezinárodní soutěži turistických letadel Challenge 1930 (společně s dalšími výrobky této společnosti PWS-50, PWS-51 a PWS-52). Jeho jedinečnou vlastností, převzatou z dřívějších vojenských letadel PWS, jako PWS-5, byly vzpěry ve tvaru písmene N mezi dolním a horním křídlem a další šikmé příčné vzpěry, které zpevňovaly konstrukci namísto drátěných výztuh.

Letadlo zalétal na přelomu let 1929/1930 Franciszek Rutkowski. První prototyp byl vybaven hvězdicovým motorem Armstrong Siddeley Genet o výkonu 80 k/59 kW. Na jaře 1930 byl letoun upraven a osazen jiným hvězdicovým pětiválcovým motorem, Walter Vega 85 k/62,5 kW.[2] Byl změněn tvar ocasních ploch a také byly provedeny některé další drobnější změny. Jeho hlavní slabinou však byla nízká rychlost, zejména s ohledem na účast v soutěži. Byl totiž vzhledem k použitým motorům příliš těžký, o 65 kg více než navrhoval projekt.[1] Letadlo bylo imatrikulováno na jaře 1930 a létalo s označením SP-ADA. Letoun byl provozován továrním leteckým klubem (Klub Lotniczy P.W.S.).[3]

V porovnání se svým "vrstevníkem" a konkurentem PZL-5 dosahoval horších výkonů.[2] Letoun nevynikal žádnými pozoruhodnými konstrukčními prvky a také při zmíněné soutěži se nijak zvlášť neumístil. I proto zůstal jen v prototypu.[4]

Letoun PWS-8 na soutěži Challenge de Tourisme International 1930

PWS-8 byl dvouplošník s vyztuženou dřevěnou konstrukcí, částečně inspirovaný letounem de Havilland Gipsy Moth.[1] Britský Flight jej zase přirovnal k letounu Handley Page Gugnunc.[5] Trup byl v průřezu obdélníkový, na horní části zaoblený s překližkovým potahem, s výjimkou sekce motoru, která byla opláštěna duralovým plechem. Křídla byla obdélníkového půdorysu se zaoblenými konci, pokrytá plátnem s výjimkou náběžných hran, kde byla použita překližka. Vztlaková křidélka byla na dolním křídle, které mělo menší rozpětí 9 metrů tj. o 1 metr méně, než mělo horní křídlo. Křídla byla sklopná dozadu, šířka se složenými křídly byla 2,95 m. Dvoučlenná posádka s otevřenými kokpity v tandemovém uspořádání ovládala letoun zdvojeným řízením. Přední kokpit (pro alternativního pasažéra) měl odnímatelné řízení. Za zadním sedadlem pro pilota byl menší zavazadlový prostor. Oba výhledy z kokpitu byly kryty čelním sklem.[1]

Letoun byl vybaven konvenčním pevným podvozkem se zadní ostruhou. Hlavní palivová nádrž 125 l byla umístěna v horní části středního křídla, v přední části trupu bylo možné instalovat rezervní nádrž na dalších 60 l paliva. Spotřeba paliva činila 22 l/hod.

Soutěžní letadlo mělo pětiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor Walter Vega, který disponoval jmenovitým výkonem 85 koní a vzletovým 90 koní. Pohonnou jednotku s ním tvořila dvoulistá dřevěná vrtule Heine s pevným nastavením.[2]

Trasa soutěže Challenge 1930

K mezinárodní letecké soutěži Challenge de Tourisme International v roce 1930 bylo přihlášeno 98 letadel z 6 států. Soutěž, jejíž trať měřila 7552 km, byla odstartována 20. července 1930 se 60 startujícími.[6] Polská účast v tomto ročníku byla impozantní. Celkem bylo přihlášeno 16 strojů, 6 přihlásil polský aeroklub (po třech RWD-2 a RWD-4), 4 stroje továrna PWS (PWS-8, PWS-50, PWS-51 a PWS-52), továrna PZL dva stroje PZL-5 a zbytek tvořila letadla účastníků z polských aeroklubů.[7] Do soutěže odstartovalo 12 polských posádek. Letoun PWS-8 se startovním číslem O5 pilotoval Piotr Dudziński. Mimo něj se soutěže s motorem Walter zúčastnili Švýcaři Jean Brocard a Jean René Pierroz na letounu Breda Ba.15S, který byl osazen motorem Walter Venus. Československo (potažmo Aeroklub RČs.) se toho ročníku nezúčastnilo.[8] Po přeletu v podstatě po celé Evropě byl závod ukončen 7. srpna na letišti Tempelhof, odkud soutěž odstartovala. Soutěž dokončilo 35 letounů.[9]

Prototyp PWS-8 měl během letu technické problémy a byl ze soutěže diskvalifikován. Nedodržel určený, časový rozpis během rally přes Evropu a do Berlína přiletěl pozdě,[10] ale dokončil závod mimo klasifikované pořadí.[11] Později bylo letadlo používáno na krátkou dobu leteckým klubem továrny PWS (Klub Lotniczy P.W.S.).[1] Pravděpodobně letoun dolétal v roce 1931, protože "jeho" motor Walter Vega byl potom používán v upraveném letounu PWS-51.[1] Typ PWS-51 byl původně osazen motorem „Genet 80 HP“. Byl to dvousedadlový dolnoplošník. Trup i podvozek byly z ocelových trubek, ocasní plochy byly dřevěné, řízení zdvojené a křídla byla lehce demontovatelná. Letoun představoval typ pro pohodlné cestování i proto, že měl dostatečný prostor pro zavazadla. Mimo to vynikal zvýšeným součinitelem bezpečnosti a použitými olejo-pneumatickými tlumiči kmitů. Součinitel bezpečnosti se pohyboval v mezích 6.5-8.5. Obě tato letadla (PWS-8, PWS-51) byla zařazena do kategorie I. (hmotnost prázdného letounu do 400 kg s tolerancí +15%).[12]

• Polsko Polsko
  • Podlaska Wytwórnia Samolotów (PWS)

Údaje pro prototyp podle[2][4]