Půst Ester

Půst Ester (hebrejsky תענית אסתר‎, Ta'anit Ester) připomíná okolností zázračné záchrany lidu Izraele před záhubou v době perského exilu. Časově i tematicky souvisí se svátkem Purim, který po něm následuje.

Půst Ester
Oficiální názevhebrejsky: תַּעֲנִית אֶסְתֵּר‎ (ta'anit ester)
Slavenýv judaismu, Židy
Druhžidovský
Začátekza úsvitu 13. dne měsíce adar
(11. adar, pokud by připadl na šabat)
Konecpři západu slunce téhož dne
Rok 202125. února
Rok 202216. března
Rok 20236. března
Zvyky a tradicePůst
Souvisí sPurim

Původ

Půst je připomínán 13. adaru na připomínku dne, v němž se Židé „shromáždili“ k obraně před hrozícím nebezpečím, což podle tradičního výkladu zahrnovalo i modlitby a půst.[1] V tomto duchu vysvětluje původ půstu i nejstarší zmínka o jeho dodržování – rabi Acha ze Šabchy (Achaj ga’on) v díle Še'eltot.[2]

Označení „Půst Ester“ je však také připomínkou třídenního půstu, který Židům nechala nařídit královna Ester předtím, než šla ke králi Achašverošovi prosit za záchranu svého lidu.[3]

„ Ester dala odpovědět Mordokajovi: „Jdi, shromažď všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. Potom půjdu ke králi, třebaže to není podle zákona. Mám-li zahynout, zahynu.“ “
— Ester 4, 15-16

Tento aspekt půstu někteří zbožní židé zdůrazňují tím, že dodržují namísto jednoho dne tři postní dny[4] (pondělí, čtvrtek, pondělí) ve dvou týdnech následujících po Purim.[5]

Pravidla půstu

Jedná se o menší půst, tzn. že platí od úsvitu do soumraku. Přesouvá se, pokud by měl připadnout na šabat nebo na předvečer šabatu; v takovém případě připadne na předcházející čtvrtek, tzn. 11. nebo 12. adar, aby nenarušil šabat.

Půst Ester je považován za výjimečný kvůli několika okolnostem:

  • Připomíná se jím událost, která skončila triumfem a nikoli tragédií.
  • Dodržuje se v jiný den, než se stala událost, kterou má připomínat. Původní Esteřin třídenní půst byl v měsíci nisan, tradice uvádí data 13.-15. nebo 14.-16. nisanu (Manot ha-Levi).
  • Původní Esteřin půst připadl na svátek Pesach, kdy je zakázáno se postit; Mordechaj půst přesto přikázal a prosadil s ohledem na akutní hrozbu zániku celého židovského národa.
  • Půst není přikázán v Gemaře a považuje se proto za méně přísný než ostatní "malé" půsty - hlavně s ohledem na nemocné, těhotné ženy a kojící matky. [6]

Liturgie

Půst Ester je připomínán i v liturgii: v šacharitu (ranní modlitbě) se vkládá Avinu malkejnu, postní slichot a čte se z Tóry úryvek určený pro postní dny. V mincha (odpolední modlitbě) se do Amidy vkládá postní vložka Anenu, poté se čte Avinu malkejnu a opět postní čtení z Tóry, u Aškenázů následované postní haftarou.

Reference
  1. GANZFRIED, Šlomo. Kicur šulchan aruch. Překlad Miriam Havelková. Svazek 1. [s.l.]: Agadah, 2011. ISBN 978-80-87571-00-2. Kapitola 141:2.
  2. KOHLER, Kaufmann; MALTER, Henry. Jewish Encyclopedia. New York: [s.n.], 190?. Dostupné online. Heslo Purim, s. 278. (anglicky)
  3. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo Ta'anit Ester, s. 218.
  4. Šulchan aruch, Orach chajim 786:3
  5. Magen Avraham k Orach chajim 786:3
  6. Rama, Orach chajim 786, 2

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.