Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR

Předseda prezídia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu (rusky Председа́тель Прези́диума Верхо́вного Сове́та СССР) byla nejvyšší státní funkce v někdejším SSSR, a to v letech 1936 až 1989. Předseda Prezídia byl vybírán na společném zasedání vlád Nejvyššího sovětu SSSR.

Státní znak SSSR

Popis

Funkce předsedy byla zavedena ústavou SSSR z roku 1936 , a prakticky přejala náplň funkce předsedy Prezídia ÚV SSSR. Předsedové Prezídia byli na Západě i v SSSR často označováni jako „hlava sovětského státu“ (a v zahraničí také jako „prezident“), ačkoli oficiální kolektivní hlavou státu bylo celé Prezídium Nejvyššího sovětu, které vydávalo rozhodnutí (podepisované předsedou a tajemníkem Prezídia) ohledně základních otázek státního aparátu SSSR, а také o přidělování státních funkcí, udělováním řádů a medailí atp. Předseda Prezídia předával nejvyšší státní vyznamenání, přijímal pověřovací dokumenty atp. Zároveň stál v čele komise pro udělování milostí. Přijímací sál předsedy Prezídia se nacházel v moskeveském domě č. 4/7 na nároží ulic Mochovaja a Vozdviženka.

Prezídium, ani jeho předseda neměli takovou faktickou moc, jakou měl generální (první) tajemník ÚV KSSS a dokonce i předseda rady ministrů SSSR. Sloučení funkcí GenSeka (generálního tajemníka) a předsedy Prezídia Nejvyššího sovětu existovalo v letech 1977—1985 a 1988—1989, a podobným způsobem byly sloučeny rovněž nejvyšší státní a stranická pozice.

Funkce předsedy Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR byla zrušena změnou a doplněním ústavy SSSR počínaje 1. prosincem 1988[1]: namísto ní vznikla funkce předsedy Nejvyššího sovětu SSSR, na niž přešly některé pravomoci celého Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR. Po vytvoření funkce prezidenta Sovětského svazu předsedovi Nejvyššího sovětu SSSR zůstalo vedení společných zasedání komor a u některých funkcí dokonce došlo k jejich zdvojení s funkcemi prezidenta SSSR.

Předsedové
Pořadí Jméno
(roky života)		 Funkční období První náměstek Sjezd Strana
od do
1 Michail Ivanovič Kalinin
(1875—1946)		 17. ledna 1938 19. března 1946 Nikolaj Švernik 1. sjezd VKS(b)
2 Nikolaj Michajlovič Švernik
(1888—1970)		 19. března 1946 15. března 1953 — 2.—3. sjezd VKS(b) / KSSS
3 Kliment Jefremovič Vorošilov
(1881—1969)		 15. března 1953 7. května 1960 — 3.—5. sjezd KSSS
4 Leonid Iljič Brežněv
(1906—1982)		 7. května 1960 15. července 1964 — 5.—6. sjezd KSSS
5 Anastáz Ivanovič Mikojan
(1895—1978)		 15. července 1964 9. prosince 1965 — 6. sjezd KSSS
6 Nikolaj Viktorovič Podgornyj
(1903—1983)		 9. prosince 1965 16. června 1977 — 6.—9. sjezd KSSS
7 Leonid Iljič Brežněv
(1906—1982)		 16. června 1977 10. listopadu 1982 Vasilij Kuzněcov 10. sjezd KSSS
— Vasilij Vasiljevič Kuzněcov
(1901—1990)		 10. listopadu 1982 16. června 1983 — 10. sjezd KSSS
8 Jurij Vladimirovič Andropov
(1914—1984)		 16. června 1983 9. února 1984 Vasilij Kuzněcov 10. sjezd KSSS
— Vasilij Vasiljevič Kuzněcov
(1901—1990)		 9. února 1984 11. dubna 1984 — 11. sjezd KSSS
9 Konstantin Ustinovič Černěnko
(1911—1985)		 11. dubna 1984 10. března 1985 Vasilij Kuzněcov 11. sjezd KSSS
— Vasilij Vasiljevič Kuzněcov
(1901—1990)		 10. března 1985 2. července 1985 — 11. sjezd KSSS
10 Andrej Andrejevič Gromyko
(1909—1989)		 2. července 1985 1. října 1988 Vasilij Kuzněcov (1985—1986)
Pjotr Děmičev (1986—1988)		 11. sjezd KSSS
11 Michail Sergejevič Gorbačov
(р. 1931)		 1. října 1988 25. května 1989 Anatolij Lukjanov 11.—12. sjezd KSSS

Reference
  1. http://www.constitution.garant.ru/DOC_894268.htm#sub_para_N_1500 Ústava SSSR platná od 1. prosince 1988.

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Председатель Президиума Верховного Совета СССР na ruské Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.