Přírodní stavitelství

Jedním z možných kvantifikovatelných a celostních přístupů k ekologické výstavbě je „posuzování životního cyklu“ (LCA) a jeho vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Například v energetickém hodnocení zohledňuje nejen energie při provozu, ale také pro výrobu a likvidaci stavebních materiálů (např. polystyren má velkou výrobní i recyklační zátěž). Proto se upřednostňují přírodní materiály (např. dřevo – nosná konstrukce, sláma – izolace, hlína – omítka, nepálené cihly – akumulace) ale i celé technologie (např. zadržování dešťové vody pro technické potřeby domu, kořenové čistírny odpadních vod, zelená střecha domu jako náhrada za zábor nezastavěného místa stavbou)

Při navrhování ekostaveb domů se zpravidla uplatňují koncepty:

• pasivní a nízkoenergetické domy
• solární architektura
• domy chráněné zeminou
• zelená střecha
• úspornost, skromnost

Při stavbě je snahou upřednostnit přírodní zdroje před konvenčními stavební materiály. Sledované parametry:

• minimalizace ekologických dopadů při výrobě (průmyslová chemie, umělé hmoty, odpad, CO₂)
• využití místních zdrojů
• nízká výrobní a dovozní energetická náročnost

Typickými zástupci jsou:

• nepálené cihly (zdivo)
• hlína (omítky)
• sláma (tepelná izolace, zdivo)
• dřevo (nosná konstrukce, obklady)
• kámen (základ stavby)
• konopí, ovčí vlna, len, rákos (tepelná izolace)

Při provozu je snaha o úspornost a recyklaci:

• obnovitelné zdroje energie
  • teplo (kvalitní izolační schopnosti stavby, využívání odpadního tepla)
  • voda (zadržování srážek)
  • světlo (vysoká účinnost zářičů)

• odpady provozu
  • kořenové čistírny odpadních vod (recyklace odpadní vody)
  • kompostovací záchod (separace moči a kompostování)
  • třídění domovního odpadu

Každá stavba by měla být připravena po ukončení své životnosti jednoduše separovat použité materiály a zajistit jejich recyklaci.