Zemědům

Zemědům či zeměloď (v angličtině Earthship) je soběstačná stavba primárně určená pro trvale udržitelné bydlení. Využívá přírodní zdroje k tomu, aby obyvatelům sama zajistila tepelnou pohodu, pitnou vodu, elektřinu, jídlo a vypořádání se s bio odpadem – nemusí tedy být napojena na inženýrské sítě. Podle konvenčních měřítek by spadala do kategorie pasivních až nulových domů.[zdroj?!] Navrhl jej Michael Reynolds v polovině 20. století, majitel společnosti Earthship Biotecture v Taos v Novém Mexiku. První takovýto dům v Česku postavilo občanské sdružení Zeměloď v roce 2012, a to nedaleko Prahy.[1] Zeměloď je také ochrannou známkou tohoto spolku, který tedy jako jediný může tento název používat, u ostatních budov tohoto typu bývá využíváno slovo zemědům.[2][3]

Pohled na zemědům typu Global (Celosvětový model). Foceno z jihovýchodního směru.
Uvnitř zemědomu Solaria, komunita Greater World, Taos, Nové Mexiko.

Charakteristika

Tyto budovy slouží jako soběstačné domy, které používají „termomasu“ k uchování tepelné energie ze Slunce a přírodní ventilaci na principu komínového efektu (teplejší vzduch samovolně stoupá vzhůru) k regulaci teploty uvnitř. Jsou navrženy k použití mimo inženýrské sítě – tím je minimalizována jejich závislost na dodávkách služeb (voda, energie, teplo, jídlo, odpady) od třetích stran.

Využívají místních zdrojů, zejména sluneční energie a dešťové vody.

Slunce poskytuje elektrický proud a skrz prosklenou jižní stranu světlo a vytápění
  • Fotovoltaika je v zemědomech zpravidla základním systémem pro získávání elektrické energie.
  • Místnosti jsou často vytvarované do tvaru podkovy, aby se co nejvíce zvýšil zisk tepelné energie během zimních měsíců. Tlusté zdi z pneumatik napěchovaných hlínou poskytují tepelnou masu („termomasu“), která přirozeně reguluje teplotu uvnitř, ať je venku teplo nebo zima.

Dešťová voda se zachytává do obřích nádrží, následně filtruje a lze jí využít až 4×
  1. Pitná voda se použije v umyvadle, vaně, sprše → z umyvadla odteče do botanické buňky.
  2. Zavlaží vnitřní botanickou buňku s plodinami → přebytečná nezapáchající voda se přečerpá do záchoda.
  3. Spláchne záchod → odpad ze záchoda putuje do sluncem vyhřívaného septiku (proces rozkladu je oproti konvenčním septikům výrazně urychlen).
  4. Vytvoří domácí tekuté hnojivo → ze septiku vede potrubí k venkovní botanické buňce (lze přidat nebo nahradit klasickým trativodem)

Panorama
Zemědům v Praze na Andělu ve výstavbě

Videa o Earthship a o Zemělodi

Odkazy

Reference
  1. ŘEZNÍČKOVÁ, Alena. U Prahy vyrostl slavný dům z odpadu. Dohlížel i herec Dušek [online]. iDNES.cz, 2012-09-07 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
  2. KRATOCHVÍLOVÁ, Hana. Ze Zemělodi se stal Zemědům. Stavba je v pořádku, tvrdí město [online]. denik.cz, 2016-03-17 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.
  3. ČTK. Architekt odpadu buduje neuvěřitelné stavby. Jeho příběh vychází na DVD [online]. iDNES.cz, 2010-02-12 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.