Přírodní park Řehořkovo Kořenecko

K prvnímu vyhlášení došlo v roce 1992, tehdy v kategorii klidová oblast. Za přírodní park bylo Řehořkovo Kořenecko vyhlášeno v roce 2000.[2]

Původní plán počítal s vyhlášením na území okresů Blansko a Prostějov v malé čísti okolo Horního Štěpánova , k vyhlášení nakonec došlo v mírně menším rozsahu pouze v prvním jmenovaném.[2] Celková rozloha tak činí 23,14 km².

Tato oblast je pojmenována podle místního umělce Františka Řehořka (1890-1982), který mimo jiné zobrazoval zdejší krajinu ve svých malbách.

Oblast spadá do 5. jedlobukového vegetačního stupně.[2] Polovinu území je porostlá lesy, které jsou však z větší části zastoupeny smrkovou monokulturou, zbylá část je zemědělsky obhospodařována.[2] Zbytky bučin lze nalézt na Mojetínském hřbetu.[2]

Mezi samotou Pilka a osadou Melkov stojí kolem vyasfaltované lesní cesty Melkovská alej, která se v roce 2015 umístila na druhém místě v soutěži Alej roku.[3]

Maloplošná chráněná území

Z maloplošných chráněných území jsou zastoupeny Pavlovské mokřady a Horní Bělá. Těsně za hranicí se dále nachází Uhliska, Pod Švancarkou, Pohorská louka, V chaloupkách a Lipovské upolínové louky.

Za zmínku též stojí významné krajinné prvky Kocourov a Prameniště Bělé.[2]

Smrková monokultura severně od obce Benešov

Mlýn Kořenec

V obci Kořenec se nachází zachovalý větrný mlýn holandského typu.

Na Benešově stojí kostel Povýšení svatého Kříže.

Vrchol Paprč, nejvyšší bod s výškou 721 m n. m.

Oblast leží z větší části na území Protivanovské planiny, ze severu ji ohraničuje Konická planina a za hlubokým údolím říčky Bělé se zvedá Mojetínský hřbet.

Do přírodního parku zasahují katastry obcí Kořenec, Benešov, Okrouhlá, Knínice a Šebetov, stojí tu také osady Pavlov, Melkov a samota Pilka.

Nejvyšším vrcholem je Paprč, který dosahuje 721 m n. m.[2]

Podloží je tvořeno drobami, slepenci a břidlicemi, nad nimi se v různých místech i přes provedené meliorační práce stále nacházejí podmáčené půdy.[2]

Rybník v Pavlovském Dvoře

Hlavní sběrnicí vody je říčka Bělá, která pramení v jihovýchodní části parku, poté teče severně přes osadu Pavlov, odkud protéká skrze Pavlovské mokřady, kde napájí několik rybníků a sbírá vodu z tamějších rašelinišť. Poté teče dále na sever, kde u obce Horní Štěpánov tvoří severní hranici parku a po stočení k jihu jeho západní hranici. Zde protéká skrze přírodní památku Horní Bělá. Řehořkovo Kořenecko opouští Bělá v jeho jihozápadním cípu, když se vlévá do vodní nádrže Boskovice. Na území parku se do ní u přírodní památky Horní Bělá vlévá Podhora a u osady Melkov vtéká Benešovský potok s přítokem Višňového potoka.

Na východní hranici pramení množství dalších toků, například Okluka, Bukový potok, Zábrana či Žďárná.

Okolo Pavlovského dvora se nachází několik rybníků. Kvůli vysychání oblasti byly v roce 2015 provedeny záchranné práce, v rámci kterých byl odbahněn Červený rybník a postaven nový, dvouhektarový rybník.[4] Další vodní plocha se nachází u osady Melkov, jižně od ní se již za hranicí rozkládá vodní nádrž Boskovice.

Na území dnešní přírodní rezervace Pavlovské mokřady se dříve těžila rašelina, na začátku 60. let intenzivně.[2] Kvůli tomu byla oblast odvodněna a z biologického hlediska značně znehodnocena. Dnes se v místě nachází pouze zbytky rašelinišť a jezírka vzniklá těžbou.[2]

• 
  Cedule
• 
  Les mezi Kořencem a Benešovem
• 
  Meandry na horním toku Bělé
• 
  Přírodní památka Horní Bělá
• 
  Rozhraní přírodní rezervace Pod Švancarkou a přírodní památky Horní Bělá
• 
  Přírodní park Řehořkovo Kořenecko - pohled směrem na Kořenec od PP Horní Bělá
• 
  Přírodní rezervace Pavlovské mokřady

Panorama

360° panoramatický pohled na přírodní park Řehořkovo Kořenecko na východním okraji v blízkosti přírodní rezervace Lipovské upolínové louky