Pěnčín (okres Jablonec nad Nisou)

Původní území samostatných obcí tvořilo rozhraní mezi obyvatelstvem české a německé národnosti. České obyvatelstvo bylo usazeno v obci Alšovice a Bratříkov, zatímco německé obyvatelstvo ovládlo Černou Studnici, Krásnou (Šumburk), Jistebsko, Huť a Pěnčín. Vlastní Pěnčín je poprvé připomínán v pramenech v roce 1592, jako součást panství Svijany Jaroslava z Vartenberka (+ 1602). V roce 1614 koupil Svijany Jáchym Ondřej Šlik, 21. 6. 1621 popravený na Staroměstském náměstí v Praze společně s dalšími 27 šlechtici a měšťany. Svijanské panství získal Albrecht z Valdštejna, který je postoupil svému příbuznému Maxmiliánovi z Valdštejna, držiteli Mnichova Hradiště. Valdštejnové drželi Svijany až do roku 1814. Později se držiteli Svijan stali příslušníci knížecího rodu Rohanů, sídlící na zámku Sychrov. V roce 1820 v Pěnčíně vznikla sklárna, která zde byla v provozu až do konce druhé světové války.[3] V prostoru dnešního Pěnčína bylo za sklářské konjunktury více než 120 mačkáren skla a každá ve své podobě je vlastně stavebním originálem a spojuje je jedině název mačkárna skla (driketa).

Pěnčín je v současné době sídlem samosprávy.[4].

• Pěnčín
• Alšovice
• Bratříkov
• Dolní Černá Studnice
• Huť
• Jistebsko
• Krásná

V červeném štítě na zeleném návrší zlatá sklářská pec ve stříbrném stavení s modrým kvádrovaným soklem, zelenou střechou a modrou nástavbou krytou zelenou stříškou, dvěma okny a dvěma komíny po stranách. V návrší náhrdelník se sedmi stříbrnými perlami na žluté, nahoře zavázané šňůrce.

• 
  vila čp. 31
• 
  vila čp. 37
• 
  chalupa čp. 42
• 
  chalupa če. 59
• 
  dům čp. 53
• 
  okolí domu čp. 59
• 
  huťský hřbitov na severním okraji katastru Pěnčína
• 
  výhled do údolí Žernovníku a na Černostudniční hřeben

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pěnčín na Wikimedia Commons
• Pěnčín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky obce Pěnčín