Pěšina

Pěšina je úzká vyšlapaná cestička v přírodním terénu, určená převážně pro pěší provoz, která nevznikla cílenou stavební činností, avšak mohly na ní být provedeny dodatečné místní stavební (zemní) úpravy.[1] Povrch pěšiny je zhutněn zešlapáním a proto zpravidla na rozdíl od okolní plochy není porostlý vegetací nebo je jeho vegetační skladba pozměněna.[2] Pěšiny mohou být vyšlapané i zvěří či zvířaty, někdy se jako pěšiny označují i cestičky vyjeté jízdními koly. Slovo stezka označuje cestičku o něco vyšší kvality, záměrně budovanou. Pěšina je místní komunikací IV. třídy[3] nebo účelovou komuníkací.[1]

Ušlapaná pěšina k cestě Kolovraty – Benice v Praze je přirozeně nejkratší cestou

V českém zákoně o ochraně přírody a krajiny jsou pěšiny bez bližší definice jmenovány jako součást výčtu „veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny“ (v jiné formulaci nahrazeném společným slovem cesty): podléhají evidenci obecního úřadu a mimo zastavěné území obce je zakázáno je zřizovat nebo rušit bez souhlasu pověřeného obecního úřadu (v Praze úřadu městské části).

V ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť (3/1996) je v požadavcích na projektování stanoveno, že lesní pěšiny se zřizují tak, aby podchytávaly turisticky zajímavá místa (kardinální body), a že jejich povrch je výhradně přírodní (přirozené podloží, kámen, dřevo).