Pýchavka obecná

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.

Pýchavka obecná
Pýchavka obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďpýchavkovité (Lycoperdaceae)
Rodpýchavka (Lycoperdon)
Binomické jméno
Lycoperdon perlatum
Pers., 1796
Poddruhy
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[4][5] Plodnice má průměr 3–8 cm a je vysoká 4–6 cm.[4] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[6] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[4] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[6] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5–4,5 µm.[4]

V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[7]

Výskyt

Roste od června do listopadu jednotlivě nebo skupinách v sadech, v zahradách, na pasekách, u cest a na pastvinách, v listnatých, méně často i v jehličnatých lesích.[4][5][6]

Použití

Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[7] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.

V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.

Taxonomie

Druh poprvé popsal v roce 1796 Christiaan Hendrik Persoon.[8]

Synonyma:

  • Lycoperdon gemmatum (August Batsch 1783[9]
  • Varieta Lycoperdon gemmatum var. perlatum (Elias Magnus Fries 1829[10]
  • Lycoperdon bonordenii (George Edward Massee, 1887[11]
  • Lycoperdon perlatum var. bonordenii (A. C. Perdeck, 1950[12]).

L. perlatum je typovým druhem rodu Lycoperdon. Molekulární analýzy naznačují fylogenetickou příbuznost s druhem L. marginatum.[13]

Zdravotní rizika

V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[14]

Etymologie slova

Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lycoperdon perlatum na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-24]
  2. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz – Lycoperdon perlatum (pýchavka obecná) [online]. BioLib.cz [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.
  3. Species Fungorum - Species synonymy [online]. CABI Bioscience Databases [cit. 2009-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-03. (anglicky)
  4. SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Redakce Vladimír Slavík, Alžběta Pastrňáková, Miloš Kašpárek; ilustrace Jiří Malý. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 270 s. S. 188.
  5. KOBR, Dan. Pýchavka obecná [online]. HUNUNPA.cz, 2005-03-19 11:22:51 CET [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.
  6. Jedlé houby - abecední přehled jedlých hub. Chovatelka.cz [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. ISSN 1802-0259.
  7. ERHARTOVI, J. A M. Houbařský atlas. [s.l.]: Finidr, 1994. ISBN 80-86682-07-2.
  8. Persoon CH. Observationes Mycologicae. Leipzig, Germany: Petrum Phillippum Wolf, 1796. Dostupné online. S. 4. (Latin) Archivovaná kopie. bibdigital.rjb.csic.es [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04.
  9. Batsch AJGK. Elenchus fungorum. Halle an der Saale, Germany: apud J. J. Gebauer, 1783. Dostupné online. S. 147. (Latin)
  10. Fries EM. Systema Mycologicum. Greifswald, Germany: Ernesti Mauritii, 1829. Dostupné online. S. 37. (Latin)
  11. Massee GE. A monograph of the genus Lycoperdon (Tournef.) Fr.. Journal of the Royal Microscopical Society. 1887, s. 701–27 (see p. 713). Dostupné online. (anglicky)
  12. Perdeck AC. A revision of the Lycoperdaceae of the Netherlands. Blumea. 1950, s. 480–516 (see p. 505). (anglicky)
  13. Larsson E, Jeppson M. Phylogenetic relationships among species and genera of Lycoperdaceae based on ITS and LSU sequence data from north European taxa. Mycological Research. 2008, s. 4–22. DOI 10.1016/j.mycres.2007.10.018. PMID 18207380. (anglicky)
  14. Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores -- Wisconsin, 1994. MMVR. 29. July 1994, čís. 43(29), s. 525–526. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.