Pýchavka obecná

Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[4][5] Plodnice má průměr 3–8 cm a je vysoká 4–6 cm.[4] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[6] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[4] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[6] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5–4,5 µm.[4]

V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[7]

Roste od června do listopadu jednotlivě nebo skupinách v sadech, v zahradách, na pasekách, u cest a na pastvinách, v listnatých, méně často i v jehličnatých lesích.[4][5][6]

Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[7] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.

V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.

Druh poprvé popsal v roce 1796 Christiaan Hendrik Persoon.[8]

Synonyma:

• Lycoperdon gemmatum (August Batsch 1783[9]
• Varieta Lycoperdon gemmatum var. perlatum (Elias Magnus Fries 1829[10]
• Lycoperdon bonordenii (George Edward Massee, 1887[11]
• Lycoperdon perlatum var. bonordenii (A. C. Perdeck, 1950[12]).

L. perlatum je typovým druhem rodu Lycoperdon. Molekulární analýzy naznačují fylogenetickou příbuznost s druhem L. marginatum.[13]

V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[14]

Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy.