Oxid kobaltnato-kobaltitý

Oxid kobaltnato-kobaltitý (chemický vzorec Co3O4) je jedním ze tří oxidů kobaltu. Jedná se o směsný oxid, který ve své struktuře obsahuje jednotky oxidu kobaltnatého CoO a oxidu kobaltitého Co2O3. Občas je možno vidět nesprávný zápis CoIICoIII2O4, který svádí k názvu dikobaltitan kobaltnatý, ale ze struktury jasně vyplývá, že se jedná o směsný oxid a nikoliv o kobaltitan, jehož vzorec lze rozepsat do podoby CoO•Co2O3. Jedná se o černou, antiferromagnetickou práškovitou látku, nerozpustnou ve vodě. Oxid lze připravit zahřátím oxidu kobaltnatého na teplotu nad 1 000 °C v atmosféře kyslíku. Rozklad oxidu kobaltnato-kobaltitého lze provést jeho zahřátím na teplotu 900 °C, kdy dojde k jeho rozkladu na oxid kobaltnatý. Jedná se tedy o zvratnou reakci, kterou dokumentuje následující rovnice:

2 Co3O4 ⇔ 6 CoO + O2
Oxid kobaltnato-kobaltitý
Obecné
Systematický název Oxid kobaltnato-kobaltitý
Anglický název Cobalt(II,III) oxide
Německý název Cobalt(II,III)-oxid
Funkční vzorec CoO•Co2O3
Sumární vzorec Co3O4
Vzhled černý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 1308-06-1
Číslo RTECS GG2500000
Vlastnosti
Molární hmotnost 240,797 g/mol
Teplota rozkladu 900 °C (na CoO)
Hustota 6,05 g/cm3
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny
hydroxidy
Měrná magnetická susceptibilita 386,2×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura krychlová plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížky a=807 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −892 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 103 JK−1;mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −774 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,513 JK−1g−1
Bezpečnost

GHS07

GHS08

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R40, R41, R42, R43
S-věty S36/37
NFPA 704
0
2
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cobalt(II,III) oxide na anglické Wikipedii.

  1. Cobalt(II,III) oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.