Otrantský průliv

Otrantský průliv
	Otranstký průliv
Maximální hloubka	850 m
Šířka	75 km
Zeměpisné souřadnice	40°13′0″ s. š., 18°56′0″ v. d.
Nadřazený celek	Středozemní moře
Sousední celky	Jaderské moře, Jónské moře
Světadíl	Evropa
Stát	Itálie, Albánie

Otrantský průliv (italsky Canale d'Otranto, albánsky Kanali i Otrantos) je průliv mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, který spojuje Jaderské a Jónské moře. Západní břeh náleží Itálii a východní Albánii.

V nejužším místě mezi městy Otranto v Itálii a Vlora v Albánii je široký 75 km. Maximálně je hluboký 850 m.

Historie

V roce 1480 se přes průliv přeplavila osmanská vojska ve snaze obsadit Apeninský poloostrov a připojit ho k Turecku. Invaze byla neúspěšná. Během dějin měl průliv strategický význam. Pro Rakousko-Uhersko byl životně důležitým koridorem pro přístup do Středozemního moře. Proto v první světové válce země Dohody zablokovaly průliv mezi Brindisi a ostrovem Korfu. Blokáda měla zabránit Rakousko-uherskému námořnictvu v účasti v bojových operacích ve Středomoří. Potopen zde byl také dreadnought SMS Szent István rakousko-uherského námořnictva.

Po roce 1991, kdy v Albánii došlo k změně politického uspořádání, se stal průliv místem cest imigrantů z Albánie do Itálie. V letech 1997 a 2004 zahynula téměř stovka Albánců při pokusech překonat průliv a nezákonně vstoupit do Itálie.

Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Отранто“.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Otrantský průliv na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.