Otolity

Otolity (z řeckého oto – ucho a lithos – kámen) jsou tělíska tvořená uhličitanem vápenatým, která se nacházejí ve vnitřním uchu ve váčcích blanitého hlemýždě.

Otolity tresky obecné

Funkce

Otolity fungují tak, že se při pohybu organismu přesýpají a rozhýbají tak endolymfu – tekutinu, která vyplňuje prostor blanitého hlemýždě. Endolymfa následně tlačí na vláskové buňky, které rozhýbají perilymfu – hranici mezi hlemýžděm blanitým a kostěným. Vzniká vzruch, který je vedený po sluchově rovnovážném nervu do sluchového ústředí. Organismům takto slouží především ke zjišťování polohy těla a jeho pohybu.

U ryb je možné pomocí výbrusů otolitů zjišťovat jejich stáří.[1]

Tyto anatomické struktury (nazývané nepřesně jako "ušní kameny") jsou známé například také u krokodýlů.[2]

Odkazy

Reference

„Mluvící“ ryby z Perského zálivu^{[nedostupný zdroj]}
Schwab, J. A.; et al. (2022). 'Ear stones' in crocodylians: a cross-species comparative and ontogenetic survey of otolith structures. Royal Society Open Science. 9 (3): 211633. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.211633

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu otolit na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] „Mluvící“ ryby z Perského zálivu^{[nedostupný zdroj]}

[2] Schwab, J. A.; et al. (2022). 'Ear stones' in crocodylians: a cross-species comparative and ontogenetic survey of otolith structures. Royal Society Open Science. 9 (3): 211633. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.211633