Otokar Chlup

Otokar Chlup (30. srpna 1875 Boskovice[1] – 14. května 1965 Praha) byl český pedagog.

Otokar Chlup
Otokar Chlup
Narození30. srpna 1875
Boskovice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. května 1965 (ve věku 89 let)
Praha
Československo Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog a učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl profesorem na Masarykově univerzitě, přednostou Škol vysokých studií pedagogických v Brně a v Praze. Stal se prvním děkanem Pedagogické fakulty University Karlovy, ředitelem Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV. Angažoval se v mravní výchově a dějinách pedagogiky. Za 1. republiky se zúčastnil reformního hnutí.

Tvorba

Tvorba tohoto vědce se dá rozdělit do 3 období:

  1. předválečné období, které je charakteristické jeho vědeckou přípravou, studiem a cestováním
  2. meziválečné období, během kterého dosáhnul vrcholu své vědecké činnosti
  3. období po druhé světové válce, které je spojováno s jeho příklonem k socialismu "nového typu"

Životopis

Po ukončení středoškolského studia se stal posluchačem Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Studoval češtinu a francouzštinu, ale velice ho zaujaly semináře z psychologie a pedagogiky, které také navštěvoval.

Po ukončení studií se věnoval výuce. Prvně jako suplent a po složení státní rigorózní zkoušky začal vyučovat na reálce v Náchodě. Během předválečného období hodně cestoval (navštívil Švýcarsko, Anglii, Německo, Francii), díky čemuž se seznámil s řadou významných osobností (např. Alfred Binet ve Francii) a měl možnost studovat i některé významné proudy (např. Elementová psychologie v Německu).

V předválečném období se také zaměřil na publikační činnost a vydal své první studie. Mezi nejvýznamnější patří Kulturní boj o školu a Mravní nemoci dětství. Kromě publikační činnosti se věnoval i překladům a jako první do češtiny přeložil např. Duševní vývoj dětský od I. Kinga.

Brzy po vypuknutí války musel narukovat na frontu, díky čemuž mohl pozorovat pocity vojáků i předrevoluční dění v Rusku. Po první světové válce se začal věnovat vědecké činnosti. Působil v Čs. ústavu J. A. Komenského a jako soukromý docent na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Podílel se také na vzniku instituce, která měla za cíl vzdělávat učitele měšťanských škol, nazvané Školy vysokých studií pedagogických.

Kromě působení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity se podílel i na vzniku Pedagogického semináře na bratislavské univerzitě, kam pravidelně dojížděl přednášet.

V tomto období je významná také jeho publikační činnost, např. Výzkum duševních projevů u dětí méně schopných. Věnoval se také experimentální pedagogice. Na Filozofické fakultě zřídil třídu pro nadané žáky, kde prováděl různé pedagogické pokusy. Nejvýznamnější je však jeho příprava středoškolských učitelů. K této problematice vydal také dvě publikace: Pedagogika: Úvod do studia a Středoškolská didaktika. Společně se svými kolegy, J. Uhrem a J.Kubálkem, vytvořil třídílnou Pedagogickou encyklopedii.

Po druhé světové válce se stal prvním děkanem nově vzniklé Pedagogické fakulty UK. Ta však byla zákonem z roku 1953 zrušena, a tak přešel na Filozofickou fakultu UK. Zanedlouho byl jmenován akademikem a stal se ředitelem nově založeného Pedagogického ústavu J. A. Komenského, kde studoval Komenského tvorbu a publikoval svá pedagogická díla. Bohužel nastolený režim využil autority profesora Chlupa pro propagaci svých idejí, ačkoliv některé z nich ostře kritizoval.

Ačkoliv je jeho tvorba, převážně v poslední etapě jeho života velmi diskutabilní a vyvolává řadu otázek, profesor Chlup patří mezi nejvýznamnější české pedagogy a řada jeho myšlenek je inspirací i pro současnou pedagogiku.

Dílo
  • O etice a pedagogice – 1905
  • O mravní výchově a morálním vyučování – 1907
  • Rukověť přirozené mravouky ve škole – 1922
  • Vývoj pedagogických idejí v novém věku – 1925
  • O školu měšťanskou – 1931
  • Středoškolská didaktika – 1935
  • Vysokoškolské vzdělání učitelstva – 1937
  • Několik statí k základnímu učivu – 1958

Instituce a místa pojmenovaná po Otokaru Chlupovi
  • Fakultní základní škola prof. Otokara Chlupa Pedagogické fakulty UK, Praha 13 [2]
  • Ulice Chlupova, Praha 13 [3]
  • Ulice Ot. Chlupa, Boskovice [4]

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Boskovice
  2. FZŠ Otokara Chlupa
  3. Názvy ulic Prahy 13. www.praha13.cz [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-01.
  4. [https://mapy.cz/s/hutapucola
  1. Zounek, J. Osobnost české pedagogiky 20. století: Otokar Chlup (1875-1965). In: Universitas, č. 3, rok 2000, s. 22-24.
  2. Zounek, J. Vznik a vývoj Pedagogického semináře na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v meziválečném období. In: SPFFBU, 1999, s. 7-23. ISBN 80-210-1412-1
  3. Štverák, V. Stučné dějiny pedagogiky. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.