Otočná mapa hvězdné oblohy

Základem otočné mapky je kruhová hvězdná mapa, která je překrytá vrchní částí s oválným otvorem. Obě části lze vůči sobě natáčet. Oválný otvor představuje horizont a vymezuje část oblohy, která je viditelná v daném okamžiku. Tvar viditelné oblasti se liší v závislosti na zeměpisné šířce. Hvězdná mapa obsahuje především jasné hvězdy a souhvězdí, případně další objekty a mapové prvky (hranice mléčné dráhy, souřadné systémy, hranice souhvězdí apod.), a to buď pro severní, nebo jižní polokouli, dle zeměpisné šířky pozorovatele.

Pro malé zeměpisné šířky kolem rovníku se používá oboustranné provedení. V tomto případě je k každé strany disku hvězdná mapa pro rozdílnou polokouli a obdobně jsou přizpůsobeny i otvory vrchních částí.

Obvod vrchní části představuje jeden den. Obvod hvězdné mapy představuje jeden rok. Obojí je naznačeno pomocí stupnic s různou úrovní dalšího dělení. Pokud se části natočí tak, že se dílky obou stupnic pro daný datum a čas protínají, ve viditelné oblasti se zobrazí odpovídající část noční oblohy.

Pokud pozorovatel drží pomůcku nad hlavou a je natočený podle zeměpisných stran vyznačených na vrchní části, může přímo porovnávat objekty na mapě se skutečností.