Othenio Abel

V letech 1917–1934 působil jako profesor na Univerzitě ve Vídni a později v ústavu paleontologie na univerzitě v Göttingenu. Podílel se na průzkumu jeskyně Drachenhöhle u Mixnitz ve Štýrsku, kde bylo objeveno velké množství holocénních a pleistocénních kosterních pozůstatků, hlavně jeskynních medvědů.[2] Věnoval se paleontologii obratlovců, rekonstrukcím fosilních zvířat a regionální geologií třetihor Vídeňské pánve.[1]

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří monografie:[2]

• Les dauphins longirostres du boldérien (miocène supérieur) des environs d'Anvers. Brüssel 1901–1931, DOI:10.5962/bhl.title.16053Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Les odontocètes du Boldérien (miocène supérieur) d'Anvers. Brüssel 1905, DOI:10.5962/bhl.title.15923Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Fossile Flugfische. Jahrbuch K. K. Geol. Reichsanstalt 56, Heft 1, Wien 1906, DOI:10.5962/bhl.title.61007Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Die Morphologie der Hüftbeinrudimente der Cetaceen. Wien 1907, DOI:10.5962/bhl.title.16064Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Grundzüge der Paläobiologie der Wirbeltiere. 470 Abb., 708 S., E. Schweizerbart´sche Verlagsbuchhandlung (Erwin Nägele), Stuttgart 1911, DOI:10.5962/bhl.title.61833Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Vorzeitliche Säugetiere. Jena 1914
• Die Paläontologie in Forschung und Lehre. In: Naturwissenschaften 3, 1915, S. 413–419
• Paläobiologie der Cephalopoden aus der Gruppe der Dibranchiaten. 100 Fig., 281 S., Verlag Gustav Fischer, Jena 1916, DOI:10.5962/bhl.title.46089Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“., DOI:10.5962/bhl.title.82313Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Die Stämme der Wirbeltiere. 669 Fig., 914 S., Walter de Gruyter, Berlin und Leipzig, 1919, DOI:10.5962/bhl.title.2114Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Lehrbuch der Paläozoologie. 700 Abb., 500 S., Verlag Gustav Fischer, Jena 1920
• Lebensbilder aus der Tierwelt der Vorzeit. 507 Abb., 643 S., Verlag Gustav Fischer, Jena 1922, DOI:10.5962/bhl.title.61701Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Geschichte und Methode der Rekonstruktion vorzeitlicher Wirbeltiere. Jena 1925
• Paläobiologie und Stammesgeschichte". Jena 1929
• Die Stellung des Menschen im Rahmen der Wirbeltiere. 1931
• Die Drachenhöhle bei Mixnitz, 1931
• Vorzeitliche Lebensspuren. Jena 1935
• Die Tiere der Vorzeit in ihrem Lebensraum. Jena 1939
• Das Reich der Tiere, 1939.
• Vorzeitliche Tierreste im Deutschen Mythus, Brauchtum und Volksglauben. Jena 1939

Od roku 1928 byl Abel vydavatelem odborného časopisu Paläobiologica.

Od roku 1985 udělovala Rakouská akademie věd, každé dva roky, Cenu Othenia Abela, dotovanou částkou 3700 Euro, autorům významných děl v oblasti paleobiologie nebo za celoživotní dílo v oblasti paleontologie.

V roce 2012 v deníku Der Standard zveřejnil publicista Klaus Taschwer informace, že Abel se podílel na činnosti a založení tajné skupiny 18 profesorů („Medvědí jeskyně“) na Vídeňské univerzitě, která se snažila zmařit výzkum a kariéru levicových a židovských vědců na Vídeňské univerzitě v období mezi světovými válkami. Poté, i na základě už dříve známých Abelových antisemitských postojů, se univerzita rozhodla cenu přejmenovat.[3][4][5]

Existují ale i důkazy, že Abel nebyl bezvýhradným podporovatelem nacistické ideologie. Constantin, hrabě Stamati, pracující pro Říšské ministerstvo pro okupovaná východní území, vzpomínal, že Abel na pracovním zasedání RMfdbO v roce 1944 ve svém příspěvku otevřeně pochyboval o nacistické rasové teorii „Untermensch“ na východě. Tyto proklamace Abelovi „zajistily“ místo na „černé listině“ SS.[6]

• Kurt Ehrenberg: Abel, Othenio Lothar Franz Anton Louis. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 1, Duncker & Humblot, Berlin 1953, ISBN 3-428-00182-6, S. 13 (Digitalisat).
• Abel Othenio. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 1.
• Stefan Khittel: Von der „Paläobiologie“ zum „biologischen Trägheitsgesetz“. Herausbildung und Festigung eines neuen paläontologischen Denkstils bei Othenio Abel, 1907–1934. Lang, Frankfurt am Main 2005, ISBN 3-631-52539-7.