Otakar Lebeda

Otakar Lebeda (8. května 1877 Praha-Hradčany[1]12. dubna 1901 Malá Chuchle[2]) byl český malíř, spolu s Antonínem Slavíčkem a Františkem Kavánem nejvýznamnější český krajinář a žák Julia Mařáka.

Otakar Lebeda
Otakar Lebeda
Narození8. května 1877
Praha-Hradčany
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. dubna 1901 (ve věku 23 let)
Malá Chuchle
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtístřelná rána
Národnostčeská
VzděláníAkademie výtvarných umění
(Julius Mařák)
Alma materColarossiho akademie
Významná dílaJezírko v horách, V liboháji, Zabitý bleskem
OvlivněnýAntonín Chittussi, Mařák, Slavíček, Kaván, Camille Corot
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

U mladíka z dobré pražské rodiny (otec měl prosperující povoznictví, matka provozovala tzv. Kneippovu tržnici) se nadání projevilo záhy a již ve svých patnácti letech nastoupil na pražskou Akademii do Mařákovy krajinářské školy, kterou studoval ve školních letech 1892/93 - 1896/97.

Zpočátku byly jeho obrazy silně ovlivněny realismem, českým malířem Antonínem Chitussi, který zemřel nedlouho před začátkem Lebedovy kariéry, dále také francouzským krajinářem Camillem Corotem. V roce 1898 využil stipendium k návštěvě Paříže a Barbizonu. V tomto malířském období, mimo jiné pod vlivem jeho staršího kolegy Slavíčka, se u něho projevuje silný vliv impresionistů. V poslední fázi své kariéry se začal orientovat na figurální malbu, sem patří i jeho poslední dílo Zabitý bleskem, velkoformátové plátno, které nikdy nedokončil a v kterém byly rozpoznány prvky přicházejícího expresionismu.

Mezi 26. červnem 2009 a 24. lednem 2010 se konala umělcova velká retrospektivní výstava ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze. Kurátorkou výstavy byla Veronika Hulíková, architektonické řešení navrhl Vladimír Hora. K výstavě vyšel reprezentativní katalog.

Smrt

Život mladého nadějného malíře vyhasl jeho vlastní rukou – dne 12. dubna 1901 se krásný, nadaný a ve svých čtyřiadvaceti letech už i úspěšný mladík bez existenčních starostí (o jeho životní potřeby i náklady spojené s malováním se starala rodina) s láskyplným rodinným zázemím v lesíku nad Malou Chuchlí zastřelil. Bezprostřední příčinu jeho sebevraždy se nepodařilo odhalit, nic o ní nevypovídá ani rozsáhlá korespondence (především s matkou, bratrem a poručníkem), jež je hlavním pramenem poznání jeho života, jedině snad fakt, že osm měsíců před sebevraždou se léčil v lázních v Žichovicích. Podle pražského psychiatra Jana Cimického mohlo jít o hlubokou depresi: „Buď mohla být vrozená, nebo přišla jako duševní nemoc v době jeho zrání. Když je nerozpoznaná a neléčená, může vést k tragickým koncům. Zejména u malířů, kteří pracují v ateliéru ve velkém osamocení a perou se s vlastní imaginací.

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.


Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otakar Lebeda na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při Strahovském klášteře
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Zbraslav

Literatura

  • Macková, Olga: Otakar Lebeda. Nové prameny, NČVU 1957.
  • Kotalík, Jiří: Otakar Lebeda. Praha: Národní galerie v Praze, 1978.
  • Hulíková, Veronika: Otakar Lebeda. Praha: Národní galerie v Praze, 2009.
  • Mádl, K. B.: Posmrtná výstava Otakara Lebedy, Zlatá Praha, roč. 19, č. 1, s. 11-12, 25. 10. 1901.
  • Mádl, K. B.: Posmrtná výstava Otakara Lebedy, Národní listy, roč. 41, č. 296, s. 13, 27. 10. 1901.
  • Rs: Feuilleton: Otakar Lebeda, Lidové noviny, roč. 9, č. 252, s. 1-2, 31. 10. 1901

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.