Ota I. Švábský

Narodil se roku 954 jako jediný syn Liudolfa, vévody švábského, a jeho manželky Idy.[1] Otovi byly jen tři roky v době, když umřel jeho otec. V roce 976 byl uvězněný Jindřich II. Svárlivý zbaven moci v Bavorsku kvůli jeho revoltě, místo něj tedy na trůn císař Ota II. dosadil nového panovníka, jímž byl právě Ota. Ota se díky tomuto kroku tak stal prvním vladařem v říši, který držel dvě vévodství najednou. Bývalému vévodovi Jindřichovi byly odejmuty i tituly markraběte nordgavského a vévody korutanského, ty však ke svému soustátí Ota nepřipojil.[2]

Ota se později v roce 977 zasloužil o potlačení povstání tří vládců, jimiž byli sesazený Jindřich II. Svárlivý, augsburský biskup Jindřich I. a Jindřich I. Korutanský. Ještě v roce 980 se prameny o Otovi zmiňují, jak doprovázel císaře Otu II. na tažení do severní Itálie, kde probíhaly půtky s byzantskými a arabskými bojovníky.[3]

Ota zemřel buď 31. října, nebo 1. listopadu roku 982 v italském městě Lucca. Ota se nikdy neoženil, proto po sobě nezanechal žádné potomky.

V 11. století byl vytvořen tzv. Matyldin kříž, pravděpodobně zhotovený ve městě Essen, na kterém je vyobrazen i Ota se svou sestrou Matyldou, po níž je kříž pojmenován.[4]