Osum

Osum(i) je řeka v jižní Albánii, jedna ze zdrojnic Semanu. Je dlouhá 161 km a její povodí má rozlohu 2 073 km². Pramení nedaleko Vithkuqu v kraji Korçë a protéká pohořím Grammos, leží na ní města Çorovoda, Poliçan a Berat. Nedaleko Kuçovë se stéká s řekou Devoll a společně vytvářejí Seman. Na horním toku Osum vytváří skalní kaňon dlouhý 26 km a hluboký až sto metrů, vyhledávaný raftaři, okolo dolního toku se rozkládá úrodná nížina Myzeqe. Průtok kolísá podle ročního období od 5,11 m³/s po 74,11 m³/s, průměrný obsah sedimentů činí 345 mg/l.

Osum
Řeka v Beratu
Základní informace
Délka toku161 km
Plocha povodí2073 km²
Průměrný průtok32,5 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
u vesnice Vithkuq
1420 m n. m.
Ústí
Semani
25 m n. m.
Protéká
Albánie Albánie (kraj Korçë, kraj Berat)
Úmoří, povodí
Jaderské moře
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve starověku byla řeka známa pod názvy Apsós nebo Apsus[1], stejně jako navazující Seman.

Zajímavost

V Beratu vede přes Osum kamenný most Ura e Goricës, významná památka z osmanské doby. Řeka je zde sevřena mezi horstvy Tomorr (byl na něm postaven beratský hrad) a Shpirag. Podle místní legendy byli Tomorr a Shpirag původně obři, kteří se oba zamilovali do lesní víly Zany a svedli o ni souboj tak krutý, že byli za trest oba proměněni v kámen, a ze slz, které Zana prolévala nad jejich osudem, vznikla řeka Osum.[2]

Související články

Reference

  1. Robert Elsie: Historical Dictionary of Albania Scarecrow Press, Plymouth 2010, s. 344
  2. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund: Obrácený půlměsíc. Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1961, s. 62

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.