Ostrov svatého Kiliána

Anonymní web Ostrovy v ČR uvádí rozlohu ostrova 3,2346 ha, nadmořskou výšku (kótu) 206 metrů a říční staničení 81,8 km od Mělníku. Rameno po pravé straně ostrova prochází pod skalnatým břehem a je hlubší, vede tudy lodní trasa. Levé je mělké, bylo původně možné ho přebrodit. Dnes do okolí ostrova zasahuje vzdutí Vranské přehradní nádrže[1] – původně se uvažovalo i o tom, že by ostrov byl nádrží zatopen.[1]

Ostrovský klášter byl založen roku 999 a vybudován v 11. století. Původní převážně dřevěné stavby vyhořely roku 1137 a následně byly nahrazeny kamenným komplexem. Ten byl v letech 1278 dobyt a vypleněn Branibory. Po dvou stavebních etapách, kdy jej benediktini obnovili, zažil další vydracování v roce 1381. Roku 1403 vyhořel a roku 1420 byl obsazen a vypálen husity. Řeholníci prchli do Sv. Jana pod Skalou. Klášter byl definitivně opuštěn roku 1517.[1] Zbytky kláštera zničily zejména velké povodně roku 1529[2] a roku 1799.

V místním folkloru se traduje pověst, že pod levým ramenem Vltavy vedla tajná chodba spojující klášter s kostelíkem sv. Kiliána na levém břehu.^[zdroj?] Ta však nikdy nalezena nebyla^[zdroj?] a vzhledem k původnímu stavebnímu provedení a umístění kláštera je její existence více než nepravděpodobná.^[zdroj?]

První archeologické výzkumy proběhly koncem 19. století.[3] V letech 1933–1934 byl proveden výzkum ostrova, který vedl Karel Guth z Národního muzea.[1] Další systematické výzkumy prováděl Archeologický ústav ČSAV v roce 1962 (dr. Ladislav Špaček a dr. Miroslav Richter) a od roku 1975 opět pod vedením dr. Richtera rovněž v sousední klášterní obci Hradištko; tento výzkum byl dokončen v 80. letech 20. století.[3]

Ostrov není přístupný po souši, nevede na něj žádný most ani veřejná lodní doprava. Je přístupný jen lodí nebo člunem.[3] Na levém rameni Vltavy u ostrova bývá provozováno vodní lyžování.[3]

Ostrov tvoří dvě pozemkové parcely, č. 99 a 101, obě jsou ve vlastnictví České republiky a ve správě státního podniku Povodí Vltavy.[4]

V neděli 29. června 2014 od 10 hodin dopoledne se na ostrově uskutečnila poutní slavnost při příležitosti svátku narození sv. Jana Křtitele. Věřící byli na ostrov přívozem a lodní dopravou sváženi už od časných ranních hodin. Hlavním celebrantem mše pod širým nebem na základech kláštera byl pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. V hojném počtu byli zastoupeni členové spolku Vltavan v krojích a s vlajkami, Davle byla při akci slavnostně vyhlášena vorařskou obcí a kardinál Duka pokřtil její novou vlajku. Na akci byla přítomná řada významných osobností, církevní hodnostáři, starostové okolních obcí, několik poslanců a senátorů a zástupci sdělovacích prostředků. Program pokračoval po převezení účastníků v kostele svatého Kiliána na břehu.[5]

S ostrovským klášterem je spojena i osada neznámého jména, zpětně označovaná například názvem Sekanka, Hradce či Šance, která se nacházela v sousedství ostrova na ostrohu mezi slévajícími se Vltavou a Sázavou, tedy na pravém břehu Vltavy v úrovni ostrova. Má se za to, že městečko bylo založeno ostrovským klášterem a existovalo velmi krátce ve 13. století, přičemž zaniklo ve velmi rané fázi svého vývoje, kdy ještě domy byly jen provizorní a opevnění nedostavěné, a není zachyceno ani v dobových písemných pramenech. Z nálezů archeologové usuzují, že bylo řemeslnickým střediskem kláštera a trhovou vsí s raně městským charakterem. Jeho zánik je předpokládán k roku 1278, kdy byl Branibory vyrabován i klášter na ostrově. Z množství nálezů se usuzuje, že obyvatelé městečko opustili při náhlém přepadení.

• MERHAUTOVÁ, Anežka; RICHTER, Miroslav; SRŠEŇ, Lubomír. Architektonické zlomky ostrovského kláštera. Sborník Národního muzea v Praze. Řada A - Historie. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1980. 235 s.
• RICHTER, Miroslav. Hradišťko u Davle. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 324 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostrov svatého Kiliána na Wikimedia Commons
• Ostrov sv. Kiliána Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, web Ostrovy v ČR, anonymní