Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Pokud je to dvouletka, vypučí na jaře trsem bodlinatých listů s výraznými bílými žilkami. Koncem června se na asi 1 m dlouhých lodyhách objevují purpurově červená květenství. Na konci léta se z květů vyvinou plody, které se pak sklízí. Ostropestřec mariánský má blahodárné účinky na játra. Název souvisí se starou legendou, podle níž vznikly bílé skvrny na lístcích z mléka Panny Marie.

Ostropestřec mariánský
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodostropestřec (Silybum)
Binomické jméno
Silybum marianum
(L.) Gaertn., 1791
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Ostropestřec mariánský je obvykle 60 až 150 cm vysoká bylina s kůlovitým kořenem a chudě větvenou lodyhou. Rostliny jsou pavučinatě vlnaté a pokryté roztroušenými přisedlými žlázkami. Lodyha je plná, zaobleně hranatá, s bílou dření. Listy v přízemní růžici jsou až 40 cm dlouhé, tvarem i barvou podobné lodyžním. Dolní lodyžní listy jsou přisedlé, horní poloobjímavé, obvejčité až kopinaté, peřenolaločné až peřenoklané s úkrojky na okraji nepravidelně ostnitými, na líci lesklé. Žilky na líci listů jsou lemovány bílými skvrnami.[2]

Úbory jsou velké, jednotlivé, dlouze stopkaté, 3 až 7 cm široké. Zákrov je tvořen okrouhle obvejčitými, na okraji nepravidelně ostnitě zubatými listeny. Ostny jsou slámově žluté, až 7 mm dlouhé. Květy jsou purpurově červené až fialové, s dlouhou bílou korunní trubkou, asi 3,5 až 4 cm dlouhé. Nažky jsou asi 7 až 8 mm dlouhé a 3 až 5,4 mm široké, smáčklé, světle hnědé a tmavohnědě čárkovitě žíhané, lesklé, na vrcholu s úzkým slámově žlutým lemem a snadno opadavým chmýrem.[2]

Výskyt

Ostropestřec mariánský je původní ve Středomoří, v Malé a Přední Asii a na Kanárských ostrovech. Ve střední Evropě roste pouze jako zdomácnělý.[2]

Využití

Vědeckými studiemi nebyly prokázány léčivé účinky ostropestřce, přičemž může způsobovat i alergické reakce.[3][4] Z plodů ostropestřce se může vařit čaj. Důležité je, aby plody byly roztlučené. Tím se umožní vyluhování látek.[5] Lepší je plody roztlučeného ostropestřce konzumovat za studena, jelikož látky se zalitím horkou vodou či varem z velké části zničí.[zdroj?!] Je také například možné si drcená semena přidat do jogurtu, džusu a pod. Protože se silymarin velmi špatně vyluhuje do vody, tak se používají přípravky se standardizovaným obsahem silymarinu. Používají se jako prevence před ztučněním jater a při zdravotních potížích vzniklých následkem zánětu jater. V homeopatii se předepisuje při stejných neduzích a vedle toho ještě na zlepšení funkce žlučníku, proti žlučovým kamenům a při depresích.[zdroj?][6]

Galerie
  • Kvetoucí rostliny ostropestřce
  • Úbor ostropestřce
  • Nažka s chmýrem
  • Zralé plodenství

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.
  3. https://www.nccih.nih.gov/health/milk-thistle - NIH, Milk Thistle
  4. https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD003620.pub3/full - Milk thistle for alcoholic and/or hepatitis B or C virus liver diseases
  5. Abeceda zdraví: Ostropestřec mariánský
  6. Použití bodláku v dietetice [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01.

Literatura
  • Nico Vermeulen, ENCYKLOPEDIE BYLIN A KOŘENÍ

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.