Ostřice převislá

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 50-150 cm,[1] Je vytrvalá, hustě trsnatá, s krátkým oddenkem. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je ostře trojhranná, hladká, delší než listy,[2] čepele jsou asi 15-20 mm široké,[2] výrazně dvoubarevné, na líci tmavozelené, na rubu výrazně nasivělé[1]. Bazální pochvy jsou nejčastěji vínově červeně naběhlé, nerozpadavé[1]. Ostřice převislá patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole samičí. Samčí vrcholový klásek bývá jen jeden, zřídka 2, samičích nejčastěji 4–5 a někdy mohou mít na vrcholu samčí květy[2]. Samičí klásky jsou výrazně tenké a dlouze převislé, asi 5–16 cm dlouhé a asi 5–7 mm široké[2] dolní jsou stopkaté. Dolní listen má pochvu a je asi stejně dlouhý jako květenství[2]. Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je asi 3–3,5 mm dlouhá, elipsoidní, šedozelená, s krátkým bezzubým zobánkem[1], Každá mošnička je podepřená plevou, která je červenohnědá až s úzkým bělavým okrajem a zeleným středním žebrem.[2] V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu.[1] Počet chromozómů: 2n=58.[1]

Ostřice převislá roste alespoň roztroušeně ve většině Evropy kromě Skandinávie[3], přesahuje až do západní Asie. Byla zavlečena do Severní Ameriky a na Nový Zéland[4].

V ČR je poměrně běžná v karpatské části Moravy, jinde se vyskytuje jen roztroušeně a v některých oblastech zcela chybí. Nejčastěji ji najdeme u lesních potoků, na prameništích, na mokřinách a prameništích u lesních cest a na pasekách.[1] Pro svůj atraktivní vzhled je někdy pěstována i jako okrasná rostlina.[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice převislá na Wikimedia Commons