Ostřice Hallerova

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 5–20 (zřídka až 40) cm.[3] Je vytrvalá, hustě trsnatá, s krátkými oddenky.[4] Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je tupě trojhranná, nahoře drsná. Bazální pochvy jsou kaštanově hnědé, vláknitě rozpadavé.[4] Čepele jsou asi 1,5–2,5 mm široké.[3] Ostřice Hallerova patří mezi různoklasé ostřice, nahoře je klásek samčí, dolní klásky jsou pak samičí. Samčí klásek je většinou 1, je přisedlý a kopinatý.[5] Samičích klásků je nejčastěji 1–3, dolní klásek je oddálený a velmi dlouze stopkatý (7–20 cm), ostatní jsou nahloučené v horní části a téměř přisedlé.[5] Dolní listen (nikoliv bazálního klásku ale nejspodnějšího z horních klásků) je zpravidla kratší nebo téměř stejně dlouhý jak zbytek květenství.[5] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je nejčastěji 4–5 mm dlouhá, zelenohnědá, eliptická až obvejčitá, podélně žilnatá, zvláště nahoře trochu pýřitá, na vrcholu zúžená v krátký zobánek.[3][4] Každá mošnička je podepřená plevou, která je červenohnědá až hnědá, blanitě lemovaná, se zeleným středním žebrem.[3][5]

Ostřice Hallerova je teplomilný druh suchých trávníků a světlých lesů, vyhledává spíš bazický podklad. Roste hlavně ve Středomoří a jeho širším okolí, nejsevernější lokality leží v jižním Německu, v Rakousku a na Slovensku. Přesahuje až do SZ Afriky, dále roste v západní Asii, jako Malá Asie, Izrael, na východ až po Írán.[6][7] V České republice neroste, na Slovensku je velmi vzácná, je známa jen z lokality v Tematínských vrších v pohoří Považský Inovec.[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice Hallerova na Wikimedia Commons