Oskar Gröning
Oskar Gröning (10. června 1921 Nienburg, Dolní Sasko – 9. března 2018) byl německý dozorce, který pracoval v koncentračním táboře Auschwitz. Gröning, přezdívaný „účetní z Osvětimi“, pomáhal např. při třídění věcí zavražděných Židů nebo při tzv. selekci, kdy se rozhodovalo, kteří Židé budou posláni do plynové komory a kteří na nucené práce.
Oskar Gröning | |
---|---|
Narození | 10. června 1921 Nienburg/Weser |
Úmrtí | 9. března 2018 (ve věku 96 let) |
Povolání | voják |
Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
V červenci 2015, ve věku 94 let, byl odsouzen ke čtyřem letům vězení. Podle soudu svým jednáním napomáhal hladkému fungování německé smrtelné mašinerie, a nese tak spoluvinu za smrt nejméně 300 tisíc Židů.[1][2] Gröning uznává, že nese „morální spoluvinu",[3] proti rozsudku se však odvolal.[4]
Život
Matka Gröningovi zemřela, když mu byly čtyři roky. Jeho otec byl nacionalista, který po porážce Německa v 1. světové válce vstoupil do paramilitantní skupiny Stahlhelm. Otcův nesouhlas s Versailleskou smlouvou ještě vzrostl poté, co v roce 1929 zkrachoval jeho obchod s textilem.
Mladý Gröning počátkem 30. let vstoupil do mládežnické organizace Stahlhelm, později do Hitlerjugend. Po vypuknutí války se stal členem Waffen-SS. Do Osvětimi přijel v roce 1942.[5] Pracoval zde i mezi květnem a červencem 1944 během tzv. maďarské akce, kdy sem nacisté přivezli přes 420 tisíc maďarských Židů. Právě z podílu na jejich smrti byl o mnoho let později obžalován.[3]
Po válce a poté, co byl propuštěn z britského vězení, začal žít v dolnosaském Lüneburgu. Až do důchodu pracoval ve sklářské továrně.[5]
O své minulosti se rozhodl veřejně promluvit, když se setkal se zpochybňováním holokaustu. Podle novináře Stanislava Motla je Gröning vnímán jako jeden z nejtvrdších nepřátel jeho popíračů. Obrazu nacistického válečného zločince se podle Motla kvůli hluboké sebereflexi naprosto vymyká.[3]
V červenci 2015 byl Gröning za podíl na smrti nejméně 300 tisíc Židů odsouzen ke čtyřem letům vězení, ač státní zástupce požadoval o půl roku kratší trest. Gröning se proti rozsudku odvolal.[4] Uznává, že o vraždění Židů věděl, trvá však na tom, že sám nikoho nezabil ani nemučil.[3] I kdyby byl rozsudek nakonec potvrzen, celý trest si pravděpodobně neodpyká – jednak s ohledem na zdravotní stav, jednak by mu mohl být zkrácen až o 22 měsíců coby kompenzace za průtahy. Gröninga totiž bylo možné odsoudit již během vyšetřování na přelomu 70. a 80. let; trestní řízení však tehdy bylo zastaveno.[3]
Proces byl významný i tím, že řeší zásadní otázku trestní odpovědnosti lidí, kteří se na vyvražďování Židů aktivně nepodíleli. Dříve vyšetřovatelé docházeli k závěru, že jednání lidí pracujících v Osvětimi nesouviselo s vražděním. V roce 2011 byl však za napomáhání k masovým vraždám Židů nepravomocně odsouzen dozorce ve vyhlazovacím táboře Sobibor John Demjanjuk (zemřel před vynesením konečného rozsudku), a to přes absenci důkazů, že by se nějaké vraždy dopustil.[6]
Reference
- 94letý nacistický dozorce byl odsouzen na 4 roky vězení. Reflex.cz [online]. 2015-7-16. Dostupné online.
- Echo24. echo24.cz [online]. Echo media, a.s., Leden 31, 2018 [cit. 2018-02-01]. Dostupné online.
- "Účetní z Osvětimi" půjde za mříže, spoluzavinil smrt 300 tisíc Židů. ČT [online]. 2015-7-15. Dostupné online.
- Odsouzený dozorce z Osvětimi se odvolal. Tvrdí, že se neúčastnil násilí. iDNES.cz [online]. 2015-7-21. Dostupné online.
- Profile: Oskar Groening, 'book-keeper of Auschwitz'. BBC.com [online]. 2015-7-15. Dostupné online. (anglicky)
- Německo soudí stařičkého účetního z Osvětimi, kterého tíží svědomí. iDNES.cz [online]. 2015-4-21. Dostupné online.