Orientia tsutsugamushi

Orientia tsutsugamushi (dříve Rickettsia tsutsugamushi) je obligátní intracelulární parazitická gramnegativní bakterie z řádu Rickettsiales způsobující nemoc zvanou cucugamuši neboli křovinný tyfus, někdy také nazývanou japonská říční horečka. Bakterie je přenášena larvami roztočů rodu Leptotrombidium.

Orientia tsutsugamushi
Orientia tsutsugamushi
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
KmenProteobacteria
TřídaAlphaproteobacteria
ŘádRickettsiales
ČeleďRickettsiaceae
RodOrientia
Binomické jméno
Orientia tsutsugamushi
(Hayashi, 1920) (Ogata, 1929) Tamura et al., 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie

Bakterie byla původně klasifikována jako Theileria tsutsugamushi, ale v roce 1995 byla překlasifikována na Orientia tsutsugamushi, vzhledem k významně odlišným fenotypovým i genotypovým vlastnostem.[1] Byly popsány různé kmeny, mezi nimiž jsou nejrozšířenější Karp (asi 50 % všech infekcí), Gilliam (25 %), Kato (méně než 10 %), Shimokoshi, Kuroki a Kawasaki.[2]

Výskyt

Tato bakterie se vyskytuje převážně v oblasti světa nazývané „trojúhelník tsutsugamushi“, tedy oblasti od Ruského Dálného východu, přes Japonsko, střední Asii, severní Austrálii a ostrovy v Tichém oceánu, ale projevy křovinného tyfu byly již zaznamenány i v Jižní Americe, kde však zatím nebyl zjištěn organismus, který by bakterii přenášel, ani samotná bakterie, ale u nemocných byly detekovány protilátky proti této bakterii a její DNA.[3] Vzhledem k narůstající oblibě cestování do tropických krajin byla infekce touto bakterií detekována také u cestovatele z České republiky, který se nakazil v Laosu.[4]

Životní cyklus a přenos

Bakterie přirozeně přežívá a je přenášena v populacích roztočů rodu Leptotrombidium prostřednictvím transovariální transmise, tedy když nakažená samička naklade vajíčka, vyvinou se z nich nakažené larvy. Pro rozmnožování a přenos bakterie v populaci roztočů tedy není nutný přenos na jiný organismus. Infekce u drobných savců nebo lidí je tedy náhodná, přenos z člověka na člověka nebyl zatím zaznamenán[5], avšak neinfikovaní roztoči se mohou nakazit od infikovaných hlodavců.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orientia tsutsugamushi na anglické Wikipedii.

  1. TAMURA, A.; OHASHI, N.; URAKAMI, H. Classification of Rickettsia tsutsugamushi in a new genus, Orientia gen. nov., as Orientia tsutsugamushi comb. nov. International Journal of Systematic Bacteriology. 1995-07-XX, roč. 45, čís. 3, s. 589–591. PMID: 8590688. Dostupné online [cit. 2021-04-19]. ISSN 0020-7713. DOI 10.1099/00207713-45-3-589. PMID 8590688.
  2. YAMAMOTO, S.; KAWABATA, N.; TAMURA, A.; URAKAMI, H.; OHASHI, N.; MURATA, M.; YOSHIDA, Y. Immunological properties of Rickettsia tsutsugamushi, Kawasaki strain, isolated from a patient in Kyushu. Microbiology and Immunology. 1986, s. 611–620. DOI 10.1111/j.1348-0421.1986.tb02988.x. PMID 3095612. S2CID 2968436. (anglicky)
  3. WEITZEL, Thomas; DITTRICH, Sabine; LÓPEZ, Javier. Endemic Scrub Typhus in South America. The New England Journal of Medicine. 2016-09-08, roč. 375, čís. 10, s. 954–961. PMID: 27602667. Dostupné online [cit. 2021-04-19]. ISSN 1533-4406. DOI 10.1056/NEJMoa1603657. PMID 27602667.
  4. TROJÁNEK, Milan; GREBENYUK, Vyacheslav; LHOŤAN, Jakub. [The first case of scrub typhus diagnosed in a Czech traveler]. Klinicka Mikrobiologie a Infekcni Lekarstvi. 2020-09, roč. 26, čís. 3, s. 99–105. PMID: 33418598. Dostupné online [cit. 2021-04-19]. ISSN 1211-264X. PMID 33418598.
  5. LALCHHANDAMA, K. Rickettsiosis as a critical emerging infectious disease in India. Science Vision. 2017, s. 250–259. Dostupné online. DOI 10.33493/scivis.17.04.09. (anglicky)
  6. TAKHAMPUNYA, R.; KORKUSOL, A.; PROMSATHAPORN, S.; TIPPAYACHAI, B.; LEEPITAKRAT, S.; RICHARDS, A.L.; DAVIDSON, S.A. Heterogeneity of Orientia tsutsugamushi genotypes in field-collected trombiculid mites from wild-caught small mammals in Thailand. PLOS Neglected Tropical Diseases. 2018, s. e0006632. DOI 10.1371/journal.pntd.0006632. PMID 30011267. (anglicky)

Literatura

  • Jonathan Cohen, Steven M. Opal and William G. Powderly. Infectious Diseases, 2010 Elsevier Ltd. ISBN 978-0-323-04579-7

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.