Filip Maxmilián Opiz

Filip Maxmilián (Philipp Maximilian) Opiz (5. červen 1787, Čáslav[1] – 20. květen 1858, Praha) byl českoněmecký lesník a přírodovědec, jeden z nejvýznamnějších českých botaniků 19. století.

Filip Maxmilián Opiz
Narození5. června 1787
Čáslav
České království České království
Úmrtí20. května 1858 (ve věku 70 let)
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníentomolog, botanik a mykolog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V roce 1819 založil v Praze tehdy naprosto unikátní Výměnný ústav pro výměnu herbářových položek (německy Pflanzentausch-Anstalt). Tento jeho ústav pak vydával v letech 1823–1830 periodikum Naturalientausch[2], které se stalo významným taxonomickým a floristickým zpravodajem.

V letech 1838 až 1843 byl jedním z tvůrců díla Oekonomisch-technische Flora Böhmens, jehož editorem byl Bedřich Všemír von Berchtold.

Opiz sám byl zejména vynikající botanik soustřeďující se na taxonomii a dokázal rozlišit taxony, které byly definitivně rozpoznány a ustaveny až ve 20. století.

Národnímu muzeu v Praze odkázal finanční fond na nákup přírodovědných sbírek, z něhož se až do 20. let čerpaly částky v řádech desítek tisíců korun[3]

Filip Maxmilián Opiz má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Opiz..[4]

Rodina

Otec Filipa Maxmiliána Opize, Johann Ferdinand Opiz (1741-1812), patřil mezi osvícence. Na studiích v jezuitské koleji byl jeho spolužákem pozdější profesor matematiky (známý též z Jiráskova F. L. Věka) Stanislav Vydra. Po studiu práv, stal sekretářem knížete Karla Egona Fürstenberka; v roce 1775 se stal finančním úředníkem v Čáslavi. dopisoval si s významnými osobnostmi své doby jako Giacomo Casanova, Josef Dobrovský a další. Je autorem tzv. válečné hry simulující taktiku i strategii války. Opiz do své válečné hry poprvé vložil prvky statistiky a pravděpodobnosti, když v ní zavedl házení kostkami.[5]

Bratr Jiří Emanuel Opitz (1775–1841) byl malíř. Dcera Augusta Opizová (1817–1875) se nikdy neprovdala, působila jako dobročinná pracovnice a spolková činovnice dámských spolků.

Publikace
Pamětní deska v Čáslavi z roku 1883

Vlastní dílo:

  • Botanische Topographie Böheims, 1804–1825 (dochováno pouze v rukopise)
  • Deutschlands cryptogamische Gewächse nach ihren natürlichen Standorten geordnet, Praha, 1816
  • Tentamen Florae cryptogamicae Boëmiae, Brno, 1819-1820
  • Böheims Phänerogamische und cryptogamische Gewächse, Praha, 1823
  • Die Pelargonien, Praha, 1825
  • Seznam rostlin květeny české, Praha, 1852

V edici Bedřichem Všemírem von Berchtold:

  • Oekonomisch-technische Flora Böhmens, Praha, 1838, 1839, 1841, 1843

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. digitalizovaná čísla 1 až 10 periodika Naturalientausch na stránkách http://books.google.cz
  3. F.Saturník, Národní museum za války a po válce. Praha 1924, finanční přehled na s. 92-96.
  4. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek.
  5. OPIZ, Johann Ferdinand. Das Opiz´sche Kriegsspiel... [online]. Vojenský historický ústav [cit. 2021-03-28]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.